Článek
Tibet, země buddhismu a klidu
Když se řekne Tibet, většina z nás si představí náhorní plošinu s buddhistickými kláštery, ve větru plápolající modlitební praporce a mlýnky, pasoucí se stáda jaků a tak nějak buddhistický klid a mír v duši. Za tím klidem ve větrem ošlehaných tvářích domorodců je ale bolest z genocidy a kruté nadvlády Čínskou lidovou republikou.
Čína vtrhla do Tibetu za účelem osvobození od imperialismu
Čína začala obsazovat Tibet od roku 1950, kdy do země vtrhla vojska Čínské lidové osvobozenecké armády. Záminkou obsazování Tibetu bylo mírové osvobození před imperialistickým útlakem a zabezpečení západní čínské hranice.
Stejná taktika diktátorů
Zdá se, že diktátoři lačnící po dalších územích používají stejnou rétoriku. Hitler osvobozoval české Sudety, v roce 1968 nás přijela osvobodit vojska Varšavské smlouvy před kontrarevolucí a v současné době čelí Ukrajina už tři roky ruské speciální vojenské operaci s cílem osvobození a denacifikace.
Tibetská vláda ustoupila, Čína sílila
Okupování bylo čím dál masivnější a do Tibetu přicházelo čím dál více čínských vojenských jednotek. Tibetská vláda nakonec ve jménu míru podlehla tlaku a podepsala s Čínou mírovou smlouvu. Součástí smlouvy bylo i zajištění moci Jeho Svatosti dalajlamy, duchovního vůdce země, nad vnitřními záležitostmi Tibetu. Mírové osvobozování Čínskou lidovou armádou nabíralo čím dál brutálnější podoby a tak se odpor proti čínské okupaci se během několika následujících let neustále stupňoval. V prosinci 1958 se v hlavním městě Lhase rozhořela vzpoura a velení Čínské lidové armády pohrozilo bombardováním města.
Čína chtěla unést dalajlamu, Tibeťané ho nedali
Nejmasivnější povstání Tibeťanů vypuklo 10.3.1959. Celé povstání vyvolal strach Tibeťanů o bezpečí dalajlamy. Čínští vojenští důstojníci pozvali Jeho Svatost na návštěvu velitelství čínské armády na divadelní představení a oficiální čaj. Předem mu bylo řečeno, že musí přijít sám a že žádní tibetští vojenští strážci ani personál nesmí překročit hranice vojenského tábora. Bylo jasné, že jde o únos tibetského duchovního vůdce do Pekingu. Dne 10. března obklíčilo 300 000 Tibeťanů dalajlámův palác a zabránili tak pozvání dalajlámy na čínské armádní velitelství. Ten den vypuklo doposud největší povstání Tibeťanů.
Celých sedmnáct dní měli Číňané namířená děla na dalajlámův palác. Toho se naštěstí podařilo evakuovat a uprchl do sousední Indie.
Následně vypukly ve Lhase boje, v nichž Tibetští povstalci byli v naprosté menšině početně i vybavením. Brzy ráno 21. března začali Číňané ostřelovat dalajlámův palác a povraždili statisíce mužů, žen a dětí, kteří stále tábořili venku. Následně čínská armáda potlačila tibetský odpor, popravila dalajlamovy stráže a zničila hlavní kláštery ve Lhase spolu s dalšími tisíci jejich obyvateli.
Tibet je pod krutou nadvládou Číny dodnes
Čínská moc nad Tibetem a brutální potlačování separatistických aktivit pokračovaly i v následujících desetiletích. Tibeťané umírali v pracovních táborech a při hladomoru v důsledku Čínské nadvlády. OSN došla k závěru, že v Tibetu došlo ke spáchání zločinu genocidy Tibetského lidu a jejich náboženské skupiny. Tibet je dodnes pod okupací a útlakem Číny.
Dalajlama musí žít v exilu
Dalajlama v letošním roce oslaví své devadesáté narozeniny. Žije v exilu u severoindického města Dharamsála, kde zřídil uprchlické tibetské centrum, v němž nyní sídlí tibetská exilová vláda, klášter, univerzita a školy. V roce 1989 získal Dalajlama Nobelovu cenu za mír a několikrát navštívil i Českou republiku. Setkal se zde například s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, kterého považoval za svého přítele.
Vlajka pro Tibet
Pokud tedy dnes někde uvidíte Tibetskou vlajku, jde o připomenutí povstání Tibetského lidu proti čínské okupaci a vyjádření nesouhlasu s potlačováním lidských práv.
Zdroj:
