Článek
Třiadvacet let na českých divadelních scénách, nespočet příběhů o lásce a jedna inscenace, která se stala součástí života svých představitelů. Hudební komedie Miluju tě, ale… se letos definitivně loučí s publikem. Divadlo Palace uvede poslední dvě reprízy 5. listopadu a 9. prosince 2026. Prosincová derniéra bude zároveň 170. uvedením na této pražské scéně.
Pro Danielu Šinkorovou znamená rozloučení konec mimořádně dlouhé divadelní kapitoly. Během let se podle jejích slov životní zkušenosti herců postupně přiblížily situacím, které původně ztvárňovali pouze na jevišti.
Od prvního rande až k poslednímu loučení
Hudební komedie amerických autorů Joea DiPietra a Jimmyho Robertse sleduje partnerský život od prvního seznamování až po stáří. Nespoléhá přitom na jeden souvislý děj ani jedinou dvojici hlavních hrdinů.
Čtyři účinkující se v rychlém sledu proměňují v různé postavy a prostřednictvím krátkých scének a písní procházejí situacemi, které mnozí diváci důvěrně znají.
První rande bývá plné nervozity, očekávání a drobných trapasů. Později přicházejí společné bydlení, manželství, rodičovství a okamžiky, kdy se romantické představy střetávají s každodenní skutečností.
Autoři ovšem nezůstávají pouze u mladých zamilovaných. Jejich příběhy pokračují i do pozdějších životních etap, kdy se proměňuje podoba partnerské blízkosti a člověk znovu hledá odvahu začít nový vztah.
Právě střídání komických situací s vážnějšími momenty umožňuje inscenaci oslovovat publikum různého věku. Některé scény mohou divákům připomínat vlastní současnost, jiné minulost nebo životní období, které je teprve čeká.
Daniela Šinkorová: S inscenací jsme prožívali vlastní život
Dlouhá historie představení přinesla jeho účinkujícím neobvyklou zkušenost. Zatímco se na jevišti stále vraceli k témuž příběhu, jejich vlastní životy pokračovaly.
Daniela Šinkorová v tiskové zprávě Divadla Palace připomíná, že členové souboru během třiadvaceti let sami prošli téměř všemi životními etapami zachycenými v komedii.
S nadsázkou dodává, že jedinou výjimkou zůstává scéna odehrávající se v krematoriu.
Herečka zároveň oceňuje, jak dokázali autoři vtěsnat zkušenosti z partnerského života do krátkých, přesně vystavěných situací.
Podle Šinkorové se v nich poznává také publikum. Diváci prý někdy reagují natolik spontánně, že průběh představení dokonce nahlas komentují.
Pro herce je přitom právě živá reakce hlediště důležitou součástí představení. Komediální situace může být pokaždé stejná, ale její přijetí se mění podle publika, atmosféry a vzájemné souhry na jevišti.
Po více než dvou desetiletích tak nemusí být hlavním důvodem pokračujícího hraní překvapení z příběhu. Podstatná může být možnost znovu sdílet známé situace s diváky, kteří si v nich nacházejí vlastní zkušenosti.
Čtyři herci a živá hudba
Českou podobu komedie připravil režisér Antonín Procházka. Překlad libreta a české texty písní napsal Adam Novák.
V aktuálním obsazení se objevují Daniela Šinkorová, Lumír Olšovský, Roman Vojtek a Kateřina Bohatová, kterou alternuje Eva Staškovičová.
Přímo na jevišti je doprovází klavírista Petr Vondráček a houslistka Anna Romanovská Fliegerová nebo Petra Suková.
Živá hudba přitom není pouhou kulisou. Jednotlivé písně pomáhají přecházet mezi příběhy a dávají prostor emocím, které by v krátkém komediálním dialogu nemusely dostatečně vyniknout.
Právě střídání mluvených scén a hudebních čísel je pro inscenaci charakteristické. V jednom okamžiku publikum sleduje rozpačité seznamování, v dalším rodinné nedorozumění nebo situaci, která vyžaduje trochu více životního nadhledu.
Cesta přes několik divadelních scén
Česká historie Miluju tě, ale… začala v roce 2003 v tehdejším Divadle Blaník. Inscenace následně prošla dalšími divadelními působišti, mimo jiné Divadlem Radka Brzobohatého.
V Divadle Palace měla obnovenou premiéru 15. prosince 2013. Její poslední uvedení tak přijde pouhých šest dní před třináctým výročím působení na této scéně.
Podobně dlouhé uvádění jedné inscenace znamená nejen pravidelná setkání s publikem, ale také opakované přizpůsobování divadelnímu provozu. Během let se mění obsazení, pracovní možnosti účinkujících i očekávání návštěvníků.
Text však zůstává postaven na situacích, které neztrácejí srozumitelnost. Rozpaky při seznamování, neshody mezi partnery, rodinná únava nebo hledání blízkosti ve vyšším věku nejsou záležitostí jedné generace.
To může být také jedním z důvodů, proč se Miluju tě, ale… dokázalo na českých scénách udržet více než dvě desetiletí.
Poslední dvě příležitosti
Předposlední repríza se uskuteční ve čtvrtek 5. listopadu, závěrečné představení ve středu 9. prosince 2026. Obě začínají v 19 hodin v Divadle Palace v pasáži Jalta na Václavském náměstí.
Prosincový večer uzavře nejen historii této inscenace na scéně Palace, ale i její třiadvacetiletou českou divadelní cestu.
Daniela Šinkorová své loučení shrnuje jednoduše: „Jsem vděčná, že jsem mohla v tomto muzikálu být, a taky ho žít. Bude se mi stýskat…“
Její slova vystihují zvláštnost dlouhodobé divadelní práce. Herci během let nestárnou pouze spolu se svými postavami. Mění se také jejich vlastní životy a zkušenosti, s nimiž se ke známému textu vracejí.
Hudební komedie Miluju tě, ale… bude v Divadle Palace uvedena naposledy 5. listopadu a 9. prosince 2026. Prosincová derniéra bude 170. reprízou na této scéně.
Další autorské články o divadle, literatuře, hudbě a kultuře najdete na mém kulturním webu Mezi řádky.
