Hlavní obsah

Soukup a Zima spojili síly. Jejich album nechce jen bavit

Foto: supraphon

Skladatel Ondřej Soukup a textař Marian Zima stojí za albem Písně, které nikdo nechce slyšet. supraphon, se souhlasem. Supraphon, se souhlasem.

Devět skladeb, osm výrazných hlasů a témata, před kterými někdy raději uhýbáme. Ondřej Soukup a Marian Zima představují album, které vznikalo více než dva roky bez žánrových hranic a kompromisů.

Článek

Některé hudební projekty vznikají podle přesného plánu. Jiné se rodí postupně, z tvůrčího dialogu a potřeby něco sdělit. Právě tak vznikalo album Písně, které nikdo nechce slyšet, na němž spojili síly skladatel Ondřej Soukup a textař Marian Zima. Více než dva roky si posílali nápady, texty a rozpracované skladby, aniž by na začátku zamýšleli vytvořit společné album.

„Neměl jsem zrovna nic na práci, a tak jsem si začal psát. Do toho mi přišly Marianovy texty. Byly krásně depresivní, někdy mystické a občas až morbidní. Jeden jsem zhudebnil a pak další a další. Najednou jsme zjistili, že vzniká něco většího než jednotlivé písně,“ vzpomíná Ondřej Soukup.

Výsledkem je kolekce devíti skladeb, které se vymykají běžným představám o písňovém albu. Spojuje je osobitá hudební řeč a texty, jež otevírají témata, která nebývají vždy příjemná. Název projektu ostatně odkazuje i k pravdám, které se nám někdy nechce slyšet, přestože bychom si je měli připomínat.

Písně o osamělosti, ztrátách i naději

Album se dotýká osamělosti, pomíjivosti, hledání smyslu, ztrát i naděje. Nejde však o bezvýchodnou výpověď. Autoři chtějí posluchače přimět k zastavení a přemýšlení o světě i o vlastních postojích.

„Jedním z významů názvu alba jsou také pravdy, které jako by nikdo nechtěl slyšet. Protože nejsou vždy příjemné. Musíme si je ale pokládat a hledat na ně odpovědi. Jen v každodenní konfrontaci vlastních postojů se může rodit empatie, která nás jediná může jednou zachránit,“ říká Marian Zima.

Hudebně je nahrávka mimořádně pestrá. Ondřej Soukup se pohybuje mezi šansonem, baladou, filmovou hudbou, jazzem, kabaretem, moderním crossoverem i jemnou retro estetikou. Každá skladba má vlastní atmosféru a také interpreta, který jí propůjčuje osobitý výraz.

Výrazné hlasy v neobvyklých hudebních setkáních

Na albu se představuje Lucie Bílá, Michael Kocáb, Daniel Landa, Richard Tesařík, Václav Noid Bárta, Martin Hofmann, Zuzana Kronerová a Lucia Šoralová. Právě výběr interpretů patří k výrazným prvkům projektu. Každou píseň zpívá osobnost, kterou si autoři pro konkrétní příběh představovali nejpřesvědčivěji. Lucia Šoralová navíc interpretuje dvě skladby, v nichž se představuje pokaždé v odlišné poloze.

Na nahrávce se podílela také řada muzikantů. Kytary nahrál Jan Ponocný, akordeon David Lomič a klarinet či barytonsaxofon Boris „Boryš“ Secký. Většinu dalších nástrojů, aranží i produkčních prací zajistil Ondřej Soukup, který je zároveň autorem hudby a producentem alba.

Vizuální podobu nahrávky dotváří výrazně červený obal od slovenské výtvarnice Lilly Gombos, známé svými obrazy, objekty a site-specific instalacemi.

Oba autoři vnímají album jako výpověď o člověku současné doby, který se nechce pouze nechat bavit a hledá i něco trvalejšího. Písně podle nich mohou říct víc, než jsme dnes zvyklí očekávat.

Album Písně, které nikdo nechce slyšet vychází u Supraphonu 13. listopadu 2026 na CD, LP i v digitální podobě.

Více informací o albu a možnost poslechu najdete na Supraphonline.

Další autorské pohledy na literaturu, divadlo a kulturu najdete na mém kulturním webu Mezi řádky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz