Článek
Hudba, která vznikla před více než dvěma stoletími, může mít světovou premiéru i dnes. Nejde o nový objev zapomenutého skladatele ani o současnou skladbu inspirovanou minulostí. Český klarinetista Marek Švejkar se rozhodl poprvé souhrnně natočit klarinetové koncertantní skladby Františka Vincence Kramáře, autora, který za svého života patřil k uznávaným osobnostem evropské hudby.
Výsledkem je dvojalbum vydávané 23. října 2026 Supraphonem. Obsahuje všech šest Kramářových skladeb pro klarinet a orchestr, včetně dvou děl zachycených podle vydavatelství na nahrávce vůbec poprvé. Projekt však nezačal v koncertním sále, nýbrž pátráním po notových materiálech.
Skladatel, kterého Evropa znala jako Franze Krommera
František Vincenc Kramář, narozený roku 1759 v Kamenici u Jihlavy, patřil ke skladatelům, jejichž profesní život překročil hranice českých zemí. V evropském prostředí byl znám především jako Franz Krommer.
Působil ve Vídni a dosáhl významného postavení císařského komorního kapelníka a dvorního skladatele. Jeho tvorba se vyznačovala melodickou invencí, technickou náročností i mimořádnou znalostí možností dechových nástrojů.
Právě klarinet byl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století nástrojem, jehož výrazové a technické možnosti skladatelé stále intenzivněji objevovali. Uplatňoval se nejen v orchestru, ale také jako sólový nástroj schopný mimořádně jemných barevných odstínů i virtuózního projevu.
Kramářovy skladby patří k tomuto hudebnímu světu. Přesto se jejich kompletní nahrávka objevuje až nyní.
To samo o sobě připomíná, že hudební historie není uzavřeným seznamem známých děl. Některé skladby se pravidelně vracejí na koncertní pódia, zatímco jiné zůstávají dlouho stranou pozornosti, ačkoli mohou být interpretačně i umělecky pozoruhodné.
Nejdřív bylo nutné zjistit, co vlastně existuje
Příprava kompletního souboru neznamenala pouze nastudovat šest skladeb a pozvat orchestr do nahrávacího studia.
Marek Švejkar musel nejprve zmapovat, kolik Kramářových klarinetových koncertantních děl existuje a zda jsou dostupné jejich notové materiály.
Zásadní pomoc při jejich dohledávání poskytl dramaturg Filharmonie Hradec Králové Marek Hrubecký. Následovalo sestavování, přepisování a kontrola materiálů, ověřování jejich použitelnosti i příprava interpretace odpovídající dobovému hudebnímu stylu.
Taková práce zůstává pro běžného posluchače zpravidla neviditelná. Přitom bez ní nemusí být možné některé historické skladby v úplnosti provést, natož souborně vydat.
Právě tato stránka projektu je mimořádně zajímavá. Hudebník zde nevystupuje pouze jako interpret hotového díla, ale také jako člověk, který pomáhá znovu zpřístupnit část hudebního dědictví.
Dvě světové premiéry na jednom albu
Nové dvojalbum přináší tři koncerty pro sólový klarinet, dva koncerty pro dva klarinety a Concertino pro klarinet a orchestr.
Právě Concertino a Koncert Es dur op. 52 v Kramářově klarinetové verzi zaznívají podle Supraphonu v nahrávací světové premiéře.
Notový materiál Concertina byl nalezen v archivu Českého rozhlasu. I tento detail ukazuje, jak významnou úlohu hrají hudební archivy při zachování a zpřístupňování historické tvorby.
Označení světová premiéra se v hudbě obvykle spojuje s nově napsanou skladbou. Zde má jiný význam: posluchači dostávají možnost slyšet na nahrávce díla vzniklá před mnoha generacemi.
A právě v tom spočívá přitažlivost celé události. Hudba, která existovala v notovém zápisu, získává podobu dostupnou současnému publiku.
Od dětského obdivu ke společné nahrávce
Do projektu se zapojil také francouzský klarinetista Paul Meyer, jedna z respektovaných osobností světové klarinetové scény. Se Švejkarem účinkuje ve dvojkoncertech, zatímco orchestrální doprovod zajistila Filharmonie Hradec Králové pod vedením Jiřího Habarta.
Pro Marka Švejkara má tato spolupráce výrazný osobní rozměr. Meyera jako dítě obdivoval prostřednictvím jeho nahrávek, později u něj studoval v Paříži a nyní s ním dokončil společné album.
V autorizovaném rozhovoru, který pro Supraphon připravil Vladan Drvota, Švejkar otevřeně popisuje nejen radost z výsledku, ale také rozsah odpovědnosti, kterou s sebou podobný projekt přináší.
Vydat kompletní dílo historického skladatele znamená učinit řadu interpretačních rozhodnutí. Jak pracovat s frázováním, artikulací nebo dynamikou? Jak respektovat dobový styl a přitom vytvořit hudebně živý výsledek?
To jsou otázky, jejichž konkrétní řešení mohou posluchači posoudit až při samotném poslechu.
Hudba mezi Mozartem a romantismem
Marek Švejkar považuje za jednu z nejzajímavějších vlastností Kramářových koncertů jejich postavení na rozhraní klasicismu a romantismu.
Podle jeho vyjádření vycházejí z tradiční mozartovské hudební stavby, ale zároveň obsahují prvky, které již směřují k romantickému výrazu. V této souvislosti připomíná také klarinetové koncerty Carla Marii von Webera, představitele raného romantismu.
Pro posluchače, který Kramářovu hudbu dosud nezná, může být právě toto srovnání užitečné. Nabízí způsob, jak skladby vnímat nejen jako historické dokumenty, ale jako hudbu vznikající v době výrazných estetických proměn.
Kramářova tvorba přitom nemusí být určena výhradně znalcům klasické hudby. Koncertantní skladby stavějí na dialogu sólového nástroje s orchestrem, melodické nápaditosti i virtuozitě, které dokážou oslovit také posluchače bez odborného hudebního vzdělání.
Proč podobné projekty potřebujeme
Hudební život bývá soustředěn kolem poměrně úzkého okruhu známých autorů a skladeb. Je to pochopitelné: publikum se rádo vrací k dílům, která zná, a koncertní dramaturgie často pracuje s očekáváním posluchačů.
Současně však existuje rozsáhlý repertoár, který čeká na nové provedení, souborné zpracování nebo důkladnější interpretační pozornost.
Projekt Marka Švejkara ukazuje, že návrat k hudební minulosti nemusí spočívat pouze v opakovaném vydávání slavných nahrávek. Může mít také podobu badatelské práce, hledání archivních pramenů a spolupráce hudebníků, kteří jsou ochotni věnovat čas méně známému repertoáru.
Nové album proto představuje víc než další titul v katalogu klasické hudby. Přináší dostupnou podobu skladeb, které dosud nebyly souborně zaznamenány, a zároveň rozšiřuje možnosti, jak poznávat hudební tvorbu českých autorů působících v evropském prostředí.
Živé koncertní uvedení projektu je plánováno na 11. května 2027 na zámku Karlova Koruna. Hudba, jejíž příprava si vyžádala práci v archivech i nahrávacím studiu, se tak znovu představí také před koncertním publikem.
Dvě století jsou dlouhá doba. Přesto mohou být některé hudební příběhy stále nedovyprávěné. Kramářovy klarinetové koncerty nyní dostávají příležitost oslovit posluchače jako ucelený soubor, nikoli jen jako jednotlivé skladby.
A možná také připomenout, kolik další hudby se ještě skrývá za jmény, která dnes známe méně než jejich současníci.
Dvojalbum Krommer/Kramář: Kompletní klarinetové koncerty vydává Supraphon 23. října 2026 na dvou CD a v digitálních formátech. Účinkují Marek Švejkar, Paul Meyer a Filharmonie Hradec Králové pod vedením Jiřího Habarta.
Další autorské pohledy na klasickou hudbu, literaturu a kulturu najdete na mém kulturním webu Mezi řádky.
