Článek
Holky pod zámkem, zajímavý dokument, ale na jejich místě byste být nechtěli
Včera dávali nový dokument Bez lítosti. A tak jsem si vzpomněla, že před nějakou dobou dávali také dokument o ženách, které jsou za mřížemi. Mě celkem bavilo poslouchat příběhy těch žen. Některé seděly vlastní vinou a některé prostě milovaly tolik, že vzaly vinu na sebe. A některé, třeba Máňa, se vracely do basy opakovaně. Ale bodejť by ne. Pracovat se jí pořádně nechtělo. V lochu má teplou stravu, hlavu, kde složit.
Ale ona nebyla jediná, která se opakovaně dopouštěla trestní činnosti. Některé ženy v tom dokumentu byly ve vězení už po několikáté. Už to byl nejspíš jejich životní styl. Ne jeden příběh žen mi utkvěl v paměti. Jenom nechápu ty dámy, které se opakovaně za mříže vrací. Co z toho života potom mají? Být já na jejich místě, tak se asi zblázním.
Chyběla by mi svoboda. Chyběla by mi rodina. Ale to si každá z nich musí sáhnout do svědomí, jak se k tomu svému životu chtějí postavit. Co je právě na tom dokumentu dobré, že nám televize dala možnost nahlédnout do jejich životů v base. Někteří na internetových diskuzích psali, že naše věznice jsou luxus. Ale na druhou stranu. Ty ženy jsou separované od přátel, rodiny, dětí. I když si za to mohly ve většině případech samy, tak to musel být veliký nápor na psychiku.
Jinak souhlasím, že se tam neměly špatně. Vypadalo to, že to je vlastně pohoda. Ale pořád je tady to, že sedíte a nemůžete si dělat co chcete. Některé se tam vracet nechtějí, některé ano. Je to o povaze a dalších okolnostech, které ty ženy v životě mají. I někdy ta sebemenší blbost dokáže člověku pěkně změnit život. Hlavně ale ten kriminál by měl napravovat. Na některé to neplatí. Na jiné zase ano. Jestli ono to nebude tím, že u nás jsou univerzální měřítka? Nebo mi to jenom tak přišlo v té televizi?
Pamatujete si také ten dokument? Jak se vám líbil?
