Článek
Mnohdy jsou ti, které jsme roky považovali za přátele, ten magnet, co nás nevědomky táhne dolů.
Každý z nás má nějaké přátelé. Ať už ty, které máme roky. Nebo ty, na které se opravdu v těžkých chvílích můžeme spolehnout. Ale pak se najednou něco změní. Čím to je? Že by se najednou někdo z vás posunul někam jinam?
Stalo se to, co jsem vůbec nečekala.
Teď už bohužel musím říkat, že jsem měla kamarádku, kterou znám roky. Ještě ze základní školy. Měly jsme opravdu k sobě blízko. Podporovaly jsme se vzájemně. Často spolu chodily ven. Jakmile jsme ale byly starší, tak se ona odstěhovala mimo město, vdala se, má děti. Všechno v pohodě. Až do nedávna.
Mám stále svoji kamarádku ráda, i když mě to od ní dost nemile překvapilo. Prošla si ve svém životě dost nepříjemným zážitkem, kdy skončila i v blázinci, a ne svojí vinou, ale o tom psát nebudu. Už je to nějakou dobu, co se mě snažila zmanipulovat k obrazu svému. Když jsem jí jasně dala najevo, že se mi to nelíbí, jak se chová, tak hned začala kopat kolem sebe.
Já vím všechno nejlépe, ty mě musíš poslouchat!
Moje kamarádka si usmyslela, že mi bude život lajnovat. Hledala mi práci, jakou mám dělat, přitom tu svoji mám ráda a je příjemně placená. Nebo ještě lépe. Dle jejích slov by mě měl manžel živit. Diktovala mi, jak se mám chovat k manželovi a dětem. Dokonce se začala povyšovat, jak ona je ve všem vědomá a já ne.
A pozor. Tady už to ale bylo extrémní, že do mě začala šít, že když ona si prošla tím hnusným, že já bych to určitě nezvládla. Podle jejích slov jsem já slabá duše. A moje duše trpí a ona moji duši musí napravit. Prosila jsem ji, ať mi takové věci nepíše, že si nemyslím, že má pravdu. Vygradovala to tak, že si usmyslela, že všechny na světě napraví, aby ty špatné duše neskončily v pekle. Dost ujeté mi to přijde.
Také dle ní je špatně, že nevěřím v Boha. Je špatně, že dělám, co mě baví, a že ji by to nebavilo, tak já to podle ní dělat nemám. Začínám mít o ni obavu. Vysadila léky, které brala na psychiku. Čeká další dítě. Jak tohle asi může dopadnout? A to jsem napsala jenom minimum toho, co jsem si s ní poslední dobou prožívala.
Doporučila jsem jí, ať vyhledá někoho, ne psychiatra, ale toho, kdo umí pracovat s naší minulostí, aby se z toho dostala. Že mi její chování nepřijde úplně v pořádku. Naštvala se, zablokovala si mě, a ještě předtím tvrdila, že mi jenom chtěla pomoci. Ale takto se pravá kamarádka nechová.
Měla by opravdu ubrat a zamyslet se nad svým chováním. Ale někdy se to těmto lidem těžko vysvětluje. Probírala jsem to s jednou paní, které se věnuje věcem s vědomím atd. Ta kamarádka si tím, že mi chtěla lajnovat život a nevědomky mě ponižovat, léčila svoje traumata, se kterými neumí pracovat.
Nenechte opravdu sebou manipulovat a naučte se říkat ne.
