Za chování dětí mohou rodiče

Když se rodičům narodí dítě, stojí před nimi důležitý úkol. Starost o bezbranné miminko. Jednou jsem četla, že první tři roky života dítěte jsou zásadní. Ale už nevím proč. Já si myslím, že zásadní jsou všechny roky, dokud děti nevyletí z rodinného hnízda.

My rodiče máme za povinnost své děti vychovat ve slušné dospělé lidi, kteří se nebojí pracovat, případně podnikat, ví, kde jsou ty správné meze a hlavně, aby měli úctu k ostatním. To je právě to, co čím dál více dětí postrádá. Úcta k ostatním a respekt z dospělých.

Já za sebe mohu říct, že jsem slušně vychovaná. Pokud mohu, pomáhám ostatním. Třeba dnes jsem starší paní pomohla v obchodě vybalit toaletní papír z toho velkého igelitu. Jak mě hřálo u srdce, že mi byla vděčná. Ostatní jenom chodili kolem a ještě se někteří starší paní smáli.

Můj tatínek už je doma z nemocnice (viz. mé starší články), například:

a mohu napsat, že se o taťku teď starám a doprovodím ho ven, když potřebuje a hlavně mu vařím teplé polévky, hlavní jídla, upeču mu něco dobrého na zub nebo udělám pomazánku. Momentálně má ode mě denně přísun jídla. Proč to dělám? Z úcty ke svému rodiči, protože je vážně nemocný a já mu ráda pomáhám.

Dělala jsem to ještě, než se mu objevil ten ošklivý parťák v hlavě. Teď mu vařím tak, aby měl na každý den jídlo, protože v nemocnici zhubl a potřebuje znovu nabrat kila zpátky. Vždy mám velikou radost, když mi napíše nebo řekne, že mu ode mě moc chutnalo a že to bylo výborné.

Právě rodiče jsou ty stěžejní osoby v životech dětí, které jim mají ukázat, jak se mají správně chovat. Pokud se někteří rodiče povyšují nad ostatní, tak jak se asi tak budou chovat jejich děti? Ano, budou se chovat stejně a povyšovat se nad ostatní. Děti dokonale kopírují rodinné vzorce.

Upřímně, po tom incidentu, který se stal 20. února v Hradci Králové, jsem byla v šoku. Mladíka, kterému bylo pouhých 16 let napadlo vzít nůž a zabíjet. Prý z nešťastné lásky. Nejspíš mu rodiče doma nevysvětlili, jak se má správně chovat k ženám a jak si má více věřit a zpracovat odmítnutí od dívky. Ale bohužel, nestalo se tak.

Dnešní doba je těžká. Pro všechny. Pro děti, rodiče, babičky, dědečky. Není to vůbec jednoduché. Někteří rodiče musí opravdu hodně pracovat, aby uživili sebe a své děti. Aby zaplatili dluhy, bydlení, jídlo, dětem potřeby, kroužky atd. Ale s tím potom bohužel jde ruku v ruce, že se rodiče nemohou svým dětem dostatečně věnovat.

Co se potom stává z dětí, když se jim rodiče nevěnují? Samorosti, o jejichž krocích jejich rodiče kolikrát ani nemají páru. Dnešní rodiče dají svým dětem raději vše, na co si jejich děti vzpomenou. Protože na ně mají málo času. Jenomže některé děti za to ani neumí poděkovat. Ani neznají slovo prosím. Není to chyba těch dětí. Je to chyba rodičů.

My s mužem také pracujeme poměrně dost hodin za den v týdnu. Ale víkendy se dětem snažíme co nejvíce věnovat. V týdnu se dětem také snažíme věnovat, ale hlavně s nimi mluvit. Pro mě je to každodenní rituál, když se ptám, co bylo ve škole a co bylo ve školce.

Komunikace je základ zdravého vztahu rodič a dítě. To samé platí i v partnerském vztahu. Je také dobré, když jsou rodiče zajedno. Když něco jeden rodič nepovolí, aby ten druhý tahal za jeden provaz. Ale co si budeme povídat, někdy to v praxi vypadá jinak.

Když se rodiče věnují svým dětem, tak se nemůže stát, že o svých dětech nic neví. Najdou se i tací rodiče, že vlastně ani netuší, jaké kamarády jejich děti mají. S kým tráví celá odpoledne čas. To bohužel není vtip, je to holá realita dnešní zrychlené doby.

A co když jsme nemocní a nemáme dostatek sil? Mluvíme s dětmi tak, aby pochopili, že rodiče jsou nemocní a o to více unavení, aby si děti hrály spolu a zabavily se nějak jinak, než rodič zase nabere sílu? Někdy to děti nechtějí chápat, ale většinou to pochopí. Člověk musí být kreativní a vymýšlet zajímavou zábavu, ať už je zdravý nebo nemocný.

Vychovat slušné lidi z dětí chce pevné nervy a vytrvalost, ale poté to stojí za to!