Článek
Miliardový bitcoinový dar: Když se stírá hranice mezi justicí a podsvětím – Polemika o snížení trestních sazeb a prorůstání organizovaného zločinu do státní správy
Českou republiku již několik dní intenzivně zaměstnává skandál s miliardovým bitcoinovým darem, který Ministerstvu spravedlnosti věnoval Tomáš Jiřikovský, osoba s problematickou minulostí usvědčeného drogového dealera. „Bitcoiny otřásly vládou, odhalujeme podrobnosti Blažkova pochybného obchodu,“ hlásají titulky médií a kauza dokonce přitahuje i pozornost zahraničních médií. Tato událost není ojedinělou, naopak zapadá do širšího kontextu již několikáté vážné kauzy, která zasahuje současnou vládu – vzpomeňme na skandály jako „Dozimetr“, kontroverze kolem nemocnice Motol, nebo otázky týkající se „Kampeličky a 600 milionů Petra Fialy“.
Bitcoinový dar nejenže hluboce otřásá důvěrou v české justici, ale znovu otevírá palčivou otázku prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater státní správy. V souvislosti s tím se vznáší i polemika, zda podobné „dary“ nemohou sloužit jako nepřímá forma kompenzace za změkčení trestních postihů, například snížení horní sazby pro závažnou trestnou činnost.
Hlavní aktér bitcoinové aféry, Tomáš Jiříkovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval bitcoiny v hodnotě jedné miliardy korun, zmizel z dosahu vyšetřujících úřadů a odcestoval do Asie. Jiříkovský, provozovatel černého tržiště, nebyl v době odletu z ničeho obviněn a neměl policejní ochranu, přestože média uváděla opak. Jeho odjezd výrazně komplikuje rozpletení spletitého případu, který už stál politickou kariéru ministra spravedlnosti Pavla Blažka a ovlivnil šance vládní koalice před nadcházejícími volbami. Premiér Petr Fiala kvůli této kauze svolal Bezpečnostní radu státu, aby zjistil, zda státní složky věděly o možném podvodu; podle dostupných informací však žádná z tajných služeb před převzetím daru nevarovala. ( zdroj: https://neovlivni.cz/hlavni-akter-bitcoinove-afery-zmizel-je-v-asii/ )
Záhadný dar a rezignace ministra: Otázky visí ve vzduchu
Případ je obzvláště pikantní, neboť bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) původně obhajoval přijetí téměř miliardy korun v bitcoinech od Jiřikovského, který byl odsouzen za provozování nechvalně proslulého darknetového tržiště „Sheep Marketplace“ s drogami. Blažek argumentoval, že šlo o legální dar, který by mohl být vnímán jako forma odškodnění. Avšak „Soudy Blažka varovaly, že bitcoiny nejsou ‚čisté‘. Co o daru věděl premiér Fiala?“ ptaly se média, a narůstající tlak veřejnosti a médií, spolu s pochybnostmi o morální integritě takového kroku, vedl k jeho rezignaci. Ačkoliv premiér Petr Fiala zpočátku dar taktéž hájil, pozdější vývoj událostí naznačil, že celá situace je daleko komplikovanější. Hlavní otázkou zůstává, zda stát přijetím těchto prostředků fakticky nelegalizoval peníze pocházející z trestné činnosti, a zda za tímto velkorysým gestem nestálo něco víc než jen snaha o nápravu škod. Lze se domnívat, že bitcoiny by mohly sloužit jako poděkování za hypotetické snížení trestních sazeb pro organizované drogové gangy nebo za jiné úlevy, což je předmětem intenzivní veřejné diskuse.
„Kdo daroval státu miliardu? Dealer drog v podmínce má policejní ochranu,“ odhalovaly šokující zprávy, a „Podivný obchod s dealerem drog a konec ministra. Kauza nekončí, jde o obří sumy,“ zdůrazňují média. V této souvislosti se dokonce objevují přímá obvinění z netransparentnosti a lhaní. Jak uvádí Václav Janouš v glose pro Lidovky.cz, „premiér Petr Fiala lhal, že nevěděl o akci s bitcoiny, ministr financí Zbyněk Stanjura lhal v tom samém, ministr spravedlnosti Pavel Blažek lže, že bitcoiny nemohly pocházet z trestné činnosti a vše bylo naprosto legální.“ Janouš dále polemizuje, že v celém příběhu není ani jedna indicie, že by kdokoliv obchod dělal pro stát, naopak se vznáší otázky, zda za tímto krokem nestály soukromé peněženky a legalizace peněz drogového dealera [zdroj 7].
Obzvláště křiklavý je moment, kdy dárce původně nabídl třetinu z bitcoinů v peněžence (zhruba za 3 miliardy), ale skutečná hodnota peněženky prý byla až 12 miliard. Důvod, proč stát nedostal adekvátní podíl, naznačuje, že „o státní pokladnu tady vůbec nešlo, spíše šlo o soukromé peněženky. A o legalizaci peněz drogového dealera,“ dodává Janouš [zdroj 7].
„Čisté“ bitcoiny a právní rámec přijímání majetku z trestné činnosti
Soudy přitom Jiřikovského opakovaně upozorňovaly, že jeho bitcoiny nepocházejí z legitimních zdrojů. Bez ohledu na to, jak se ministerstvo bránilo, je zřejmé, že přijetím a zpeněžením těchto digitálních aktiv se de facto zapojilo do procesu, který lze s nadsázkou nazvat „praním špinavých peněz“. „Ministerstvo peníze vypralo, ať už byly odkudkoliv, říká expert na kryptoměny,“ zní jedno z ostrých vyjádření odborníků.
Právní rámec: Český právní řád, stejně jako mezinárodní standardy boje proti praní špinavých peněz (AML – Anti-Money Laundering), klade důraz na prověřování původu finančních prostředků, zejména u vysokých částek. Státní instituce, obzvláště ty, které operují v oblasti spravedlnosti, mají zvýšenou povinnost jednat s maximální obezřetností. Přijetí majetku pocházejícího z trestné činnosti, byť jako „dar“ či „restituce“, bez důkladného a transparentního prověření jeho původu a bez jasného právního ukotvení (např. pravomocného rozhodnutí o propadnutí majetku státu), je mimořádně problematické. Cílem právního systému je, aby nikdo neprofitoval z trestné činnosti, a přijímání takovýchto prostředků může být v rozporu s touto základní zásadou. Pokud by ministerstvo skutečně důkladně prověřilo původ těchto prostředků, muselo by mu být zřejmé, že kořeny daru tkví v rozsáhlé kriminální síti. Jiřikovského bitcoinová peněženka, obsahující v době jeho zatčení v roce 2016 téměř 3 miliardy korun, je jasným důkazem rozsahu jeho kriminální činnosti. Policejní vyšetřování nyní míří k tomu, zda dar nebyl jen pokusem o legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Historie prorůstání: Od „kmotrů“ po drogové syndikáty a hlasy varování
Tato kauza není ojedinělým incidentem, nýbrž zapadá do širšího kontextu dlouhodobého problému prorůstání organizovaného zločinu do státní správy v České republice. Historie naší země je bohužel protkána případy, kdy se kriminální skupiny snažily a často i úspěšně ovlivňovaly politické, ekonomické a justiční instituce. Od nechvalně proslulých „kmotrů“, kteří ovlivňovali zakázky a politická rozhodnutí, po moderní drogové kartely – snaha podkopat systém zevnitř je konstantní.
Mezi nejznámější příklady prorůstání kriminality do státních struktur patří:
* Berdychův gang: Jednalo se o kriminální skupinu, která v 90. letech a na počátku 21. století páchala na území ČR rozsáhlou trestnou činnost, včetně únosů, loupeží a vražd. Šokující na tomto případu bylo, že gang byl řízen a krytý elitními policisty z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Policisté poskytovali gangu informace, kryli jejich zločiny a dokonce jim dodávali policejní uniformy a vybavení, aby mohli páchat trestnou činnost s větším krytím. Tento skandál otřásl důvěrou veřejnosti v policii a ukázal, jak hluboko může korupce dosáhnout [zdroj 1], [zdroj 2].
* Případ konkurzního soudce Berky: Kauza bývalého ústeckého soudce Jiřího Berky představuje jeden z největších justičních skandálů v české historii. Berka byl odsouzen za zmanipulované konkurzy více než deseti firem, čímž způsobil škodu ve výši 264 milionů korun. Celý případ odstartovalo v roce 2003 podezření na manipulaci konkurzu Union banky. Případ ukázal, jak mohou zkorumpovaní jednotlivci v justici zneužívat své postavení pro osobní obohacení a likvidovat zdravé firmy [zdroj 3], [zdroj 4].
* Diplomy ze Západočeské univerzity v Plzni: Tento skandál z roku 2009 odhalil nestandardní udělování akademických titulů a plagiátorství na Fakultě právnické Západočeské univerzity. Řada studentů, včetně politiků a policistů, získala tituly podezřele rychle, nebo bez splnění všech zákonných podmínek. Ačkoli policejní vyšetřování nepřineslo obvinění hlavních aktérů z trestné činnosti, skandál výrazně poškodil důvěru ve vzdělávací systém a ukázal, jak lze obcházet pravidla pro získání kvalifikace [zdroj 5], [zdroj 6].
Tyto případy, i když se liší svou povahou, demonstrativně ukazují opakující se vzorec, kdy se kriminální elementy snaží zneužívat nebo přímo infiltrovat státní aparát pro své cíle.
Hlasy varování:
Na prorůstání organizovaného zločinu do státní správy dlouhodobě upozorňují i ti, kteří stáli na první linii boje proti němu. Bývalý operativní pracovník a detektiv z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Karel Tichý je jedním z nich. Už řadu let veřejně hovoří o skrytých vazbách mezi organizovaným zločinem a politickými i úřednickými kruhy, o ovlivňování veřejných zakázek, justičních rozhodnutí a policejních vyšetřování. Jeho svědectví a analýzy, byť někdy kontroverzní, přinášejí cenný pohled na hloubku a komplexnost tohoto fenoménu, který podkopává základy právního státu.
Národní protidrogová centrála (NPC) ve svých výročních zprávách dlouhodobě poukazuje na alarmující trend, kdy se v Česku upevnilo postavení vietnamských organizovaných skupin v oblasti výroby a distribuce drog, zejména pervitinu. Již od roku 2010 tyto skupiny dominují v produkci metamfetaminu a jeho následném exportu do celé Evropy. Jejich metody jsou sofistikované, operují ve vysoce konspirativním prostředí a dokáží se přizpůsobovat policejním zásahům. Využívají moderní výrobní technologie a volné dodavatelsko-odběratelské vztahy.
A právě zde se otevírá polemika o snížení horní sazby trestů. Pokud by se kriminálním skupinám podařilo ovlivnit legislativní procesy a dosáhnout snížení trestů za závažnou drogovou trestnou činnost, mohlo by to vést k ještě většímu rozmachu jejich aktivit. Vznáší se otázka, zda podobné „dary“ nemohou sloužit jako nástroj k ovlivnění politiků a úředníků, kteří mají pravomoc ovlivňovat legislativní procesy a interpretaci zákonů.
Závěr: Potřeba systémové očisty a obrany proti korupci
Skandál s bitcoinovým darem je hořkou připomínkou, že boj proti organizovanému zločinu není jen o zatýkání dealerů na ulici, ale především o systémové obraně proti korupci a vlivu kriminálních struktur na státní instituce. Důkladné a transparentní vyšetřování je nyní naprosto klíčové. Je nutné nejen objasnit původ daru a motivy všech zúčastněných, ale také posoudit, zda systémové nedostatky neumožňují zneužívání pravomocí a ohrožují integritu právního státu.
Polemika o snížení horní sazby trestů za závažnou trestnou činnost, jako je drogová výroba a distribuce, je v tomto kontextu více než aktuální. Každé takové rozhodnutí by mělo být pečlivě zváženo s ohledem na potenciální dopady na boj proti organizovanému zločinu a na to, aby stát nevysílal signál o benevolentnosti vůči těm, kteří profitují z utrpení jiných. Jen tak lze obnovit důvěru veřejnosti a posílit odolnost státu proti korupčním tlakům a prorůstání zločinu.
Zdroje:
* Berdychův gang:
* [1] Berdychův gang - Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Berdych%C5%AFv_gang
* [2] Epizoda sedmá: Ve službách policie. Jak dva detektivové rozbili Berdychův gang - Seznam Zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epizoda-sedma-ve-sluzbach-policie-jak-dva-detektivove-rozbili-berdychuv-gang-115997
* Konkurzní soudce Berka:
* [3] Nejvyšší soud rozhodl případ exsoudce Berky, ten zůstal ve vězení - Seznam Zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvyssi-soud-rozhodl-pripad-exsoudce-berky-ten-zustal-ve-vezeni-106678
* [4] Soudce Berka v kauze zmanipulovaných konkurzů opět u soudu. Jednání se však nezúčastnil | iROZHLAS: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/soudce-berka-konkurz-manipulace-obzaloba_1811261256_mal
* Diplomy Západočeská univerzita v Plzni:
* [5] Kauza plzeňských práv - Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_plze%C5%88sk%C3%BDch_pr%C3%A1v
* [6] Titul snadno a rychle. Jak kauza plzeňských práv otřásla důvěrou v justici - Seznam Zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/titul-snadno-a-rychle-jak-kauza-plzenskych-prav-otrasla-duverou-v-justici-171256
* Další vládní kauzy (zmínky v úvodu):
* Dozimetr: Rozsáhlá korupční kauza týkající se pražského Dopravního podniku, s vazbami na politiky z hnutí STAN. (Viz četné zpravodajské články z let 2022-2023).
* Motol: Kontroverze a pochybnosti kolem veřejných zakázek a hospodaření Fakultní nemocnice v Motole v posledních letech. (Viz zpravodajství k managementu FN Motol a zakázkám).
* Kampelička a 600 milionů Petra Fialy: Média probírala dřívější členství a investice premiéra Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) a otázky ohledně původu finančních prostředků, zejména úvěru z roku 2010. (Viz zpravodajské články z počátku roku 2024 na téma PDZ a Petr Fiala).
* Karel Tichý: Bývalý operativní pracovník ÚOOZ, známý svými veřejnými vyjádřeními o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. (Viz rozhovory a články s Karlem Tichým v českých médiích).
* Miliarda v bitcoinu bral jako úsměvnou historku. K čemu je premiér, který se na nic neptá?
* [7] Janouš, V. (2025, červen 4). Miliardu v bitcoinu bral jako úsměvnou historku. K čemu je premiér, který se na nic neptá?. Lidovky.cz.
