Pervitin, peníze a moc. Co se děje na severu Čech

Úvod autora

Když člověk delší dobu sleduje sever Čech, začne si všímat jedné podstatné věci. Největší problémy regionu často neleží na povrchu. Nejsou to jen viditelné sociální problémy, vyloučené lokality nebo statistiky kriminality. Skutečné mocenské struktury bývají mnohem nenápadnější. Fungují tiše, dlouhodobě a především způsobem, který postupně splývá s běžným životem regionu.

Právě během rozhovorů v terénu, při mapování drogového prostředí, šedé ekonomiky a vazeb mezi jednotlivými aktéry začíná být patrná nepříjemná podobnost se slovenským případem VENAL. Ne v detailech, ale ve vzorcích chování. Ve způsobu, jakým se kolem organizovaného zločinu vytváří prostředí tolerance, strachu i rezignace.

Lidé v podobných regionech často nepoužívají velká slova. Neříkají „organizovaný zločin“. Mluví jinak. „Na toho si nikdo netroufne.“ „Tohle už není obyčejná ulice.“ „Každý ví, kdo za tím stojí.“ Podobné věty se na severu Čech objevují opakovaně. A právě v nich bývá ukryto mnohem víc než v policejních statistikách.

Slovenská operace VENAL přitom nebyla jen další protidrogovou razií. Vyšetřování podle médií postupně odkrylo rozsáhlou síť výroby a distribuce drog, která měla fungovat celé roky. Nešlo přitom pouze o pervitin. Policie pracovala i s liniemi distribuce kokainu a dalších omamných látek, což ukazovalo výrazně širší a ekonomicky silnější strukturu, než jak bývá veřejnost zvyklá spojovat s klasickou „pervitinovou scénou“ střední Evropy.

Právě tento moment je důležitý i pro sever Čech.

Podle informací člověka dlouhodobě znalého prostředí je dnes kokain na Ústecku mnohem dostupnější než před několika lety. Nejde už pouze o drogu spojenou s pražským byznysem nebo vyššími příjmovými skupinami. Kokain se podle lidí z prostředí postupně rozšířil i do regionálního nočního života, podnikatelského prostředí a části lokální kriminální scény.

A právě tady začíná být situace mnohem vážnější.

Protože ve chvíli, kdy se vedle tradičního pervitinu začnou výrazněji objevovat i dražší stimulanty typu kokainu, mění se ekonomika celého podsvětí. Vyšší zisky znamenají větší schopnost budovat kontakty, legalizovat peníze a vytvářet stabilnější struktury.

Ve slovenském případě VENAL se vedle drog začaly objevovat i informace o vazbách na bývalé policisty, kontaktech do bezpečnostního prostředí a lidech pohybujících se kolem justice. Nešlo už jen o příběh dealerů. Šlo o prostředí, které podle všeho získalo pocit dlouhodobé beztrestnosti.

A právě tento pocit bývá pro podobné regiony nejnebezpečnější.

Region, kde se rozpad ekonomiky mění v bezpečnostní problém

Ústecký kraj patří dlouhodobě mezi regiony, které nesou nejtvrdší následky ekonomické transformace po devadesátých letech. Zavřené továrny, útlum těžkého průmyslu, odchod velkých zaměstnavatelů i dlouhodobě podinvestovaná infrastruktura vytvořily prostředí, které se postupně propadalo nejen ekonomicky, ale i sociálně.

Jenže právě podobné regiony bývají pro organizovaný zločin mimořádně atraktivní.

Ne kvůli samotné chudobě. Ale kvůli oslabení institucí a důvěry v pravidla. V prostředí, kde velká část lidí přestane věřit, že legální cesta vede ke stabilnímu životu, vzniká prostor pro paralelní ekonomiku. Ta se postupně stává běžnou součástí každodenní reality.

Na severu Čech dnes nejde jen o drogy. Vedle nich funguje celý ekosystém šedé ekonomiky: práce načerno, obchod s dluhy, lichva, ubytovny, nelegální hazard nebo praní peněz přes drobné podnikání. Organizovaný zločin v takovém prostředí nepůsobí jako izolovaný prvek. Naopak se dokáže přirozeně propojit s regionální ekonomikou.

A právě proto bývá velmi těžké určit moment, kdy už nejde o běžnou kriminalitu, ale o systémový problém.

Sever Čech jako logistický koridor střední Evropy

Blízkost německých hranic udělala ze severních Čech strategický prostor pro obchod s metamfetaminem už před desítkami let. Jenže zatímco dříve šlo převážně o malé lokální výrobce, dnešní prostředí funguje mnohem organizovaněji.

Pervitin se stal vysoce výnosným exportním artiklem. Německý trh dlouhodobě představuje solventní klientelu a sever Čech zároveň nabízí ideální logistické podmínky. Hustá dopravní síť, anonymita velkých průmyslových zón a množství opuštěných objektů vytvářejí prostředí, kde lze relativně snadno ukrývat výrobu i skladování chemikálií.

Jenže právě v posledních letech začínají kriminalisté i lidé z prostředí upozorňovat na další trend: výrazně větší přítomnost kokainu.

To je důležitý posun.

Kokain totiž historicky funguje jinak než pervitinová scéna. Vyžaduje větší kapitál, jiné distribuční vazby a často se pohybuje blíže prostředí podnikatelů, noční ekonomiky nebo movitější klientely. Ve chvíli, kdy se podobná droga začne výrazněji objevovat i v regionech typu Ústecka, může to znamenat, že část organizovaného zločinu ekonomicky zesílila.

Právě to podle bezpečnostních expertů často bývá signál přechodu od lokálních skupin k profesionálnějším strukturám.

Mostecký TOXI tým odkryl model, který už není lokální kriminalitou

Právě loňský zásah mosteckého TOXI týmu ukázal, jak výrazně se organizovaný drogový byznys na severu Čech proměnil. Policie po téměř dvouletém rozpracování rozbila organizovanou skupinu působící napříč Ústeckým a Libereckým krajem. Samotný rozsah případu ale nebyl nejzajímavější. Mnohem důležitější byl způsob fungování celé struktury.

Kriminalisté popsali síť s přesně rozdělenými rolemi. Jednotliví členové obstarávali nákup léků s pseudoefedrinem v Polsku, další zajišťovali chemikálie z Prahy a výroba byla soustředěna do objektu na Lounsku. Skupina podle policie fungovala koordinovaně a konspiračně. Používala oddělené komunikační kanály, minimalizovala osobní kontakty a jednotlivé články měly jen omezené informace o zbytku struktury.

Tohle už není prostředí pouliční kriminality.

Připomíná spíše model profesionálně řízené distribuční sítě.

Při zásahu policie zajistila laboratorní vybavení, velké množství chemikálií, fosfor i materiál, ze kterého bylo možné vyrobit kilogramy pervitinu v hodnotě desítek milionů korun. Zabavena byla také luxusní vozidla a další majetek, který podle kriminalistů souvisel s trestnou činností.

Jen několik dní po hlavní razii navíc policie pokračovala další akcí s krycím názvem DAKOTA. Ta podle kriminalistů odkryla další článek celé distribuční sítě. Vyšetřování ukázalo, že drogové prostředí na severu Čech funguje mnohem provázaněji, než se může na první pohled zdát. Policie tehdy popsala i rodinné vazby mezi distributory a lidmi napojenými na výrobní část celé struktury.

Právě tento moment je mimořádně důležitý.

Moderní organizovaný zločin totiž nestojí jen na penězích. Stojí především na vztazích, loajalitě a dlouhodobě budovaných vazbách.

Proč právě název VENAL

Oficiální vysvětlení názvu operace slovenská policie nikdy veřejně detailně nerozvedla. Samotné slovo „venal“ ale pochází z angličtiny a používá se pro označení člověka nebo prostředí, které je zkorumpované, úplatné nebo morálně snadno koupitelné.

Právě proto název operace působil v kontextu celého případu mimořádně symbolicky. Vyšetřování se totiž netýkalo pouze výroby a distribuce drog, ale podle médií i možných vazeb do bezpečnostního prostředí, kontaktů na bývalé policisty a lidí pohybujících se kolem justice.

Název VENAL tak velmi pravděpodobně neodkazoval jen na samotný drogový byznys, ale především na prostředí, ve kterém mohl organizovaný zločin podle vyšetřovatelů dlouhé roky fungovat s pocitem téměř úplné beztrestnosti.

Když peníze začnou vytvářet vliv

Ve chvíli, kdy organizovaný drogový byznys začne generovat desítky milionů korun, přestává být největším problémem samotná výroba drog. Klíčovou otázkou se stává, kam ty peníze směřují.

Historie organizovaného zločinu ukazuje, že právě legalizace výnosů bývá momentem, kdy se podsvětí začíná prolínat s legální ekonomikou. Peníze z drog velmi často končí v realitách, pohostinství, nočním životě, autobazarech nebo různých formách drobného podnikání.

A čím déle podobný systém funguje, tím obtížnější je rozlišit, kde končí legální podnikání a kde začíná praní peněz nebo vlivové vazby.

Ve slovenském případě VENAL se podle médií postupně objevovaly informace o kontaktech do bezpečnostního prostředí i o lidech pohybujících se kolem justice. Právě podezření, že některé osoby mohly roky fungovat prakticky beztrestně, patřilo k nejznepokojivějším částem celé kauzy.

To totiž zásadně mění charakter problému.

V tu chvíli už nejde jen o drogovou kriminalitu. Jde o možné oslabování samotného státu.

Největší problém přichází ve chvíli, kdy si region zvykne

Možná nejznepokojivější část podobných případů nespočívá v samotných drogách ani v policejních raziích. Největší problém nastává ve chvíli, kdy si společnost na přítomnost podobných struktur zvykne.

Když lidé začnou považovat:
šedou ekonomiku,
drogy,
lokální „nedotknutelné“ osoby
nebo zákulisní vazby
za něco normálního.

Právě tehdy organizovaný zločin získává největší sílu. Ne ve chvíli, kdy budí strach. Ale ve chvíli, kdy přestane překvapovat.

A právě v tom je sever Čech varováním.

Protože dlouhodobá ekonomická frustrace, nedůvěra ve stát a pocit, že pravidla neplatí pro všechny stejně, vytvářejí prostředí, ve kterém podobné struktury dokážou přežívat celé roky.

Závěr

Slovenská operace VENAL nebyla jen velkou protidrogovou kauzou. Byla obrazem regionu, kde organizovaný zločin získal dostatek času, prostoru a podle médií i kontaktů na to, aby mohl fungovat téměř jako paralelní systém.

Právě proto působí některé paralely se severem Čech tak znepokojivě.

Ne proto, že by existoval důkaz identické struktury. Ale proto, že zde existují podobné podmínky: oslabená důvěra ve stát, šedá ekonomika, dlouhodobá frustrace regionu a prostředí, kde se moc často pohybuje mimo oficiální struktury.

Historie organizovaného zločinu přitom ukazuje jednu zásadní věc.

Největší problém nepřichází ve chvíli, kdy se o podobných strukturách začne psát.

Přichází ve chvíli, kdy jejich existence přestane někoho překvapovat.

Zdroje:

Článek dále vychází z vlastního dlouhodobého mapování prostředí severních Čech, terénních rozhovorů a konzultací s lidmi znalými regionální drogové scény, šedé ekonomiky a bezpečnostního prostředí.