Článek
Ústecký kraj bývá pro mnohé symbolem proměn posledních třiceti let – regionem, který na vlastní kůži zažil transformaci průmyslové společnosti, kolaps tradičních odvětví, úpadek i nové naděje. Jenže v roce 2025 se znovu ukazuje, že temnější stránka těchto proměn nezmizela. Kraj, kde se prolíná průmyslová minulost, chudoba a blízkost hranic, je i dnes jedním z nejproblematičtějších míst republiky, pokud jde o kriminalitu. Z pohledu policie zůstává jedním z nejzatíženějších regionů, a přestože se statisticky celkový počet trestných činů v posledních letech mírně snižuje, jejich struktura se mění.
Zatímco drobné krádeže nebo násilné přepadení ustupují, sílí organizovaná trestná činnost – především drogová, hospodářská a nově i kybernetická. Přibývá také recidivistů, kteří se po výkonu trestu vracejí do starých kolejí. Policie i soudy upozorňují, že v Ústeckém kraji je recidiva jedním z největších strukturálních problémů. Typickým příkladem je říjnový případ, který popisovaly Novinky.cz – muž z Ústecka, odsouzený v minulosti za výrobu pervitinu, se krátce po propuštění opět zapojil do stejné činnosti. Tentokrát vedl organizovanou skupinu, která podle vyšetřovatelů vyrobila a distribuovala přes devatenáct kilogramů drogy. Policie konstatovala, že šlo o „učebnicový příklad opakované kriminality v prostředí, které selhává při resocializaci pachatelů“.
případy z Ústeckého kraje 2025
Recidivista z Ústecka a výroba devatenácti kilogramů pervitinu
V říjnu 2025 byl zaznamenán případ muže z Ústecka, který po propuštění z vězení opět začal vyrábět pervitin. Spolu s dalšími členy organizované skupiny měl mezi březnem a zářím 2025 vyrobit přes devatenáct kilogramů této drogy. Šlo o opakovaného pachatele, který se ke stejnému zločinu vrátil krátce po výkonu trestu. Muži hrozí až osmnáct let vězení.
Odhalená varna pervitinu v Neštěmicích
V září 2025 provedl krajský toxi tým razii v Ústí nad Labem – Neštěmice. V rodinném domě byla nalezena kompletní varna pervitinu a zadrženo sedm osob. Drogy měly být distribuovány na severu Čech i za hranicemi v Sasku. Na místě byly zajištěny chemikálie, hotový pervitin i hotovost.
Skupina ze Štětí vykořisťovala lidi přes deset let
V květnu 2025 byla odhalena organizovaná skupina ze Štětí na Litoměřicku, která nejméně dvanáct let vykořisťovala osoby v tíživé životní situaci. Oběti musely pracovat bez mzdy pod hrozbou násilí. Skupina využívala jejich závislost na alkoholu a ubytování. Jedná se o jeden z největších případů obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování v Ústeckém kraji.
Kriminalita v Krásném Březně – drogy, nepořádek a rezignace
Na jaře 2025 se zhoršila situace v ústecké čtvrti Krásné Březno. Obyvatelé popisovali nárůst drogové závislosti, prostituce a vandalismu. Policie zde musela posílit hlídky. Podle místních se čtvrť propadá do situace připomínající devadesátá léta, s pocitem, že stát ztrácí kontrolu nad veřejným pořádkem.
Nelegální zaměstnávání a vykořisťování cizinců
V létě 2025 řešila policie případy nelegálního zaměstnávání cizinců na stavbách a ve skladech v okolí Teplic a Chomutova. Pracovníci byli lákáni pod falešnými sliby práce a ubytování, a po příjezdu nuceni pracovat dlouhé směny bez smlouvy a mzdy, často pod hrozbou, že budou nahlášeni cizinecké policii.
Útoky na seniory a online podvody
Rok 2025 přinesl prudký nárůst kybernetické kriminality. Obětí se stávají především senioři, kteří přicházejí o úspory kvůli podvodným investičním platformám nebo falešným bankovním hovorům. Policie zavedla preventivní programy, avšak kyberkriminalita patří mezi nejrychleji rostoucí typy trestné činnosti v kraji.
Drobné majetkové delikty a vliv recidivy
Policie zaznamenala zvýšený podíl drobných majetkových trestných činů – vloupání do sklepů, krádeže kovů a aut. Většina pachatelů jsou recidivisté, často závislí na pervitinu. Tito lidé se po návratu z vězení vracejí do stejného prostředí, které jejich kriminalitu živí, což vytváří bludný kruh recidivy.
Krajská policie přiznává, že právě drogová kriminalita je dnes nejviditelnějším projevem organizovaného zločinu v regionu. Pervitin zůstává hlavní komoditou – jeho výroba se koncentruje v menších varnách, které často fungují v rodinných domech či opuštěných objektech. Na rozdíl od dřívějších let však nejde o izolované jednotlivce, ale o propojené skupiny. Analýza Medium/Seznam.cz z podzimu 2025 upozornila, že se na severu Čech vytvořily stabilní sítě, které zajišťují výrobu, distribuci i export pervitinu do Německa, především do Saska a Durynska.
Policie ČR i saské úřady mluví o stovkách kilogramů drog, které každoročně přejdou hranici. Ústecko v tomto směru funguje jako tranzitní koridor – nejen kvůli dopravní dostupnosti, ale i kvůli sociálním poměrům, které umožňují vznik šedé ekonomiky. V příhraničních městech, jako je Děčín, Rumburk či Teplice, se drogy často vyměňují za zboží, služby nebo zbraně. Z německé strany pak proudí zpět peníze a nové chemikálie potřebné pro výrobu.
V roce 2025 bylo na území kraje podle policejních zpráv odhaleno několik varen – například v Ústí nad Labem–Neštěmicích, kde policisté zadrželi sedm osob, nebo na Lounsku, kde skupina vyráběla drogy ve sklepních prostorech. Tyto případy potvrzují, že výroba se přesunula z velkých laboratoří do menších, lépe ukrytých provozů, které se snáze maskují jako běžné domácnosti.
Drogová kriminalita je zároveň úzce spjata s recidivou. Policisté upozorňují, že značná část obviněných má za sebou několik odsouzení – často i za jiné typy trestné činnosti. V praxi to znamená, že v Ústeckém kraji se pohybuje stabilní okruh lidí, kteří tvoří jádro regionálního podsvětí. Někteří z nich se navzájem znají desítky let, což vytváří uzavřené prostředí, v němž se kriminalita dědí. Policie mluví o fenoménu „rodinné kriminality“ – synové často pokračují v „podnikání“ svých otců, někdy i matek.
Sociologové tento jev vysvětlují strukturální chudobou a nedostatkem legálních možností výdělku. Mnohé rodiny žijí v prostředí, kde se zločin stal normou a společenské vazby jsou oslabené. V některých čtvrtích Ústí nad Labem nebo Mostu se tak kriminalita stává součástí kultury – ne jako vzpoura, ale jako způsob přežití.
Rok 2025 přinesl také mediálně sledované případy obchodování s lidmi. Nejvýznamnější z nich se týkal skupiny ze Štětí na Litoměřicku, která podle policie nejméně 12 let vykořisťovala lidi v tíživé sociální situaci. Oběti byly často bez domova, zadlužené nebo se nacházely v existenční nouzi. Skupina je nutila pracovat bez mzdy, pod hrozbou fyzického násilí. Vyšetřovatelé kvalifikovali jednání jako obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování. Podle zpráv Novinky.cz i Forum24.cz šlo o desítky poškozených, z nichž mnozí byli občany ČR.
Tento případ ukazuje, že obchod s lidmi už dávno není doménou mezinárodních sítí, které převážejí ženy z východní Evropy. Stále častěji jde o domácí vykořisťování – zneužívání lidí, kteří kvůli chudobě nemají kam odejít. Odborníci upozorňují, že hranice mezi sociální patologií a trestnou činností je v těchto případech tenká. Mnoho obětí si ani neuvědomuje, že jsou oběťmi zločinu.
Další oblastí, která v roce 2025 výrazně narostla, je kybernetická kriminalita. Policie ČR zaznamenala prudký nárůst internetových podvodů, investičních schémat a phishingových útoků. Oběťmi se stávají především senioři, ale i mladí lidé, kteří podceňují zabezpečení osobních dat. Krajské ředitelství reagovalo projektem Digitálně bezpečný kraj, který má za cíl zvýšit povědomí o rizicích online prostředí.
Podle vyjádření policejního mluvčího jde o nejrychleji rostoucí typ trestné činnosti v regionu. Na rozdíl od tradiční kriminality, která je viditelná, se kybernetické útoky odehrávají v tichosti. Pachatelé často působí z jiných částí republiky, někdy i ze zahraničí. Pro vyšetřovatele to znamená nové výzvy – sledování digitálních stop, spolupráci s bankami a technologickými firmami.
Kriminalita se však v Ústeckém kraji nedá pochopit bez širšího kontextu sociálních poměrů. Podle Agentury pro sociální začleňování patří kraj dlouhodobě mezi oblasti s nejvyšší koncentrací sociálně vyloučených lokalit. Ty se nacházejí především v Ústí nad Labem, Mostě, Teplicích, Bílině a Chomutově. V těchto čtvrtích je vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání, dluhy a nízká důvěra vůči institucím.
Terénní pracovníci neziskových organizací, jako je Člověk v tísni, potvrzují, že sociální vyloučení a kriminalita se vzájemně posilují. Chudoba vede k neformálnímu způsobu obživy – nelegálním půjčkám, překupnictví nebo drobným krádežím. Zároveň jsou obyvatelé těchto lokalit častěji kriminalizováni i v případech, kdy se sami stávají oběťmi. Zprávy médií často zjednodušují vztah mezi menšinami a zločinem, ale realita je mnohem složitější – romské či vietnamské komunity v kraji jsou spíše využívány než hybatelem zločinu.
Ústecký kraj v roce 2025 čelí i novým formám hospodářské kriminality. Vedle drogových deliktů se policie zabývá například daňovými úniky, nelegálním zaměstnáváním a prací „na černo“. Tyto případy se často prolínají s agenturním zaměstnáváním cizinců, kteří jsou do Česka lákáni pod falešnými sliby. V praxi pak pracují za zlomek mzdy, bez smlouvy a bez nároku na odměnu. I tyto případy spadají do širšího rámce obchodování s lidmi, byť v mírnější podobě.
Z pohledu policie zůstávají nejvíce zatíženými oblastmi Most, Ústí nad Labem, Teplice, Děčín a Chomutov. Mostecko je spojeno hlavně s drogovou scénou a recidivou, Ústí nad Labem s pracovním vykořisťováním a kriminalitou v vyloučených lokalitách. Teplicko a Chomutovsko pak zaznamenávají rostoucí počet hospodářských a kybernetických deliktů. V každém případě platí, že kriminalita se koncentruje tam, kde je slabá sociální infrastruktura a nízká důvěra ve stát.
Přes všechny problémy je třeba dodat, že policie i místní samosprávy se snaží situaci zlepšit. V rámci programu Bezpečné severní Čechy vznikají preventivní projekty zaměřené na mládež, školy i komunitní centra. V některých městech, například v Litvínově, se podařilo propojit práci policie s terénními pracovníky a výsledkem je pokles drobné kriminality. Zkušenost však ukazuje, že bez širších investic do vzdělávání, bydlení a zaměstnanosti zůstane efekt těchto projektů omezený.
Když dnes sociologové hovoří o „návratu do devadesátek“, nejde o přehánění. Znovu se objevují fenomény, které charakterizovaly tehdejší dobu – propojení lokálních gangů, ekonomická nejistota, rychlá recidiva i nedůvěra vůči institucím. Rozdíl je v tom, že dnes jsou zločinecké struktury méně viditelné, sofistikovanější a často fungují na hranici zákona – prostřednictvím agentur, digitálních platforem nebo fiktivních firem.
Ústecký kraj se tak stává laboratoří české společnosti. Je místem, kde se ukazuje, že kriminalita není jen otázkou morálky, ale i ekonomiky a sociální politiky. Tam, kde chybí naděje a příležitosti, roste prostor pro šedou zónu, která pohlcuje celé generace.
Zdroje:
Policie ČR – tiskové zprávy Krajského ředitelství Policie ČR Ústí nad Labem (únor–říjen 2025)
Novinky.cz: Recidivista po propuštění z vězení na Ústecku zase vařil drogy (23. 10. 2025)
Novinky.cz: Obchodování s lidmi na Litoměřicku: obvinění měli nejméně 12 let vykořisťovat osoby v tíživé situaci (6. 5. 2025)
CNN Prima News: Drogy, nepořádek i nepřizpůsobiví: Ústeckou čtvrť sužuje kriminalita (2025)
Medium / Seznam.cz: Drogová scéna v Ústeckém kraji: lokální sítě a mezinárodní souvislosti (25. 9. 2025)
Forum24.cz: V Ústeckém kraji obchodovali s lidmi pracovním vykořisťováním (2025)
Agentura pro sociální začleňování – Zpráva o vyloučených lokalitách 2025
Projekt „Bezpečné severní Čechy“ – Ministerstvo vnitra ČR (2025)
