Článek
Bitcoin v březnu 2026 překročil symbolickou hranici 20 milionů vytěžených mincí a trh si tak připomněl, že síť se blíží ke svému pevně danému stropu 21 milionů BTC. Do oběhu se dostalo už 95,24 procenta celkové nabídky, která kdy vznikne, a před těžaři zůstává poslední, symbolicky nazývaný final million.
Právě tento okamžik mnoho analytiků označuje za psychologický zlom, po kterém se pozornost trhu přesouvá od otázky kolik bitcoinů ještě vznikne k otázce, jak se bude existující nabídka dělit mezi stále více účastníků. Matematika za posledním milionem je přitom nemilosrdná. Bitcoinový protokol snižuje odměnu za vytěžený blok každé čtyři roky přibližně na polovinu, tedy v takzvaném halvingu. Po posledním halvingu v dubnu 2024 činí odměna 3,125 BTC za blok, těžaři tak denně přidávají do oběhu zhruba 450 nových mincí. Po dalším halvingu, který se očekává v dubnu 2028, klesne denní přírůstek na polovinu, tedy zhruba na 225 BTC, a tento proces se bude opakovat až do doby, kdy se odměna za blok zaokrouhlí prakticky na nulu. Podle propočtů založených na aktuálním schématu emise by měl být poslední zlomek bitcoinu vytěžen kolem roku 2140. Zbývající necelý milion mincí se tedy nebude těžit rychle, ale bude kapat do sítě po desetiletí, přičemž drtivá většina z něj vznikne už v příštích patnácti letech, zatímco poslední zlomky si síť ponechá na více než století. Toto zpomalování emise je jádrem takzvané bitcoinové ekonomiky vzácnosti. Na rozdíl od fiat měn, jejichž nabídku mohou centrální banky rozšiřovat prakticky bez omezení, má bitcoin od svého vzniku v roce 2009 pevně naprogramovaný strop. Tato předvídatelnost je podle zástupců investičních společností jedním z hlavních důvodů, proč institucionální investoři berou bitcoin jako alternativu k tradičním rezervním aktivům, podobně jako zlato. Zásadní rozdíl je ale v tom, že zatímco těžba zlata může teoreticky pokračovat donekonečna v závislosti na nových nalezištích a technologiích, u bitcoinu je horní hranice matematicky daná a nezměnitelná bez souhlasu naprosté většiny provozovatelů uzlů po celém světě, což je scénář, který je z praktického hlediska téměř nemožný.
Skutečně dostupná nabídka bitcoinu na volném trhu je přitom výrazně nižší, než by naznačovalo prosté číslo 20 milionů vytěžených mincí. Analytické společnosti jako River Financial nebo Chainalysis odhadují, že mezi 2,3 až 3,7 milionu bitcoinů je natrvalo ztraceno, ať už kvůli zapomenutým heslům, ztraceným privátním klíčům nebo úmrtím vlastníků bez zanechaného přístupu k peněžence. K tomu je třeba připočíst mince, které sice existují a jsou spravovány, ale jejich vlastníci je nemají v úmyslu v dohledné době prodat. Do burzovně obchodovaných fondů zaměřených na bitcoin plyne podle odhadů přes 1,26 milionu mincí, americká vláda drží více než 328 tisíc bitcoinů zabavených při vyšetřováních a k tomu firma Strategy pod vedením Michaela Saylora akumulovala přes 738 tisíc mincí jako součást své firemní treasury strategie. Když se všechny tyto kategorie sečtou, dojde se k odhadu, že pro skutečně volný trh, tedy pro mince, které by v případě potřeby mohly rychle změnit majitele, zbývá zhruba 12,5 až 14 milionů bitcoinů, nikoli plných 20 milionů. Tento rozdíl mezi nominální a reálně dostupnou nabídkou má zásadní důsledky pro dynamiku ceny. Pokud poptávka po bitcoinu roste, ať už ze strany retailových investorů, institucí nebo firem budujících vlastní treasury rezervy, musí se tato poptávka uspokojit z čím dál tenčí vrstvy skutečně obchodovatelných mincí. Ekonomicky jde o klasický scénář, kdy klesající elasticita nabídky zesiluje citlivost ceny na jakoukoli změnu poptávky, a to jak směrem nahoru, tak dolů. Právě tímto argumentem zastánci bitcoinu často vysvětlují jeho historicky vysokou volatilitu a zároveň dlouhodobě rostoucí trend ceny navzdory opakovaným prudkým korekcím. Zde přichází na řadu druhá část otázky, totiž co se stane, až se poslední milion bitcoinů vytěží, respektive co se děje už teď, kdy se nabídka nových mincí blíží nule. Odpověď zní, že bitcoin nepřestane fungovat jako platební a hodnotový systém, protože jeho nejmenší jednotkou není celá mince, ale takzvaný satoshi. Jeden bitcoin se dělí na sto milionů satoshi, což znamená, že i kdyby cena jedné celé mince dosáhla astronomických hodnot a nová emise se zastavila, síť bude schopna zpracovávat transakce v mnohem menších jednotkách. Fixní strop 21 milionů bitcoinů tedy neznamená fixní strop počtu jednotek, se kterými lze fakticky obchodovat, protože dělitelnost na satoshi zajišťuje prakticky neomezenou granularitu. To je klíčový bod, který často uniká lidem mimo krypto komunitu. Zpráva o tom, že zbývá vytěžit poslední milion bitcoinů, může vyznít, jako by síti docházel prostor pro nové uživatele nebo transakce. Ve skutečnosti jde jen o strop nových mincí vznikajících jako odměna za těžbu, zatímco ekonomická kapacita systému se dál odvíjí od schopnosti dělit existující zásobu na menší a menší jednotky a od technologických vrstev nad hlavním řetězcem, jako je Lightning Network, které umožňují zpracovávat mikroplatby v řádu jednotek satoshi rychle a levně. Jinými slovy, bitcoin nikdy nedojde v tom smyslu, že by nebylo co utrácet, dojde jen v tom smyslu, že se přestanou razit nové celé mince a veškerá další cirkulace bude probíhat výhradně přerozdělováním a dělením už existující zásoby. Tento posun má ale i stinnou stránku, kterou odborníci na síťovou bezpečnost dlouhodobě zdůrazňují. Těžaři dnes získávají příjem ze dvou zdrojů, z odměny za nově vytěžený blok a z transakčních poplatků, které platí uživatelé za zpracování svých převodů. S každým halvingem klesá podíl odměny za blok na celkovém příjmu těžařů a roste relativní význam poplatků. Až se emise nových mincí zastaví úplně, což se má podle současného schématu stát kolem roku 2140, budou těžaři odkázáni čistě na poplatky. Otázka, zda poplatkový trh dokáže sám o sobě zajistit dostatečnou motivaci pro udržení výpočetního výkonu chránícího síť před útoky, patří mezi nejdiskutovanější dlouhodobá rizika bitcoinového ekosystému. Zastánci sítě argumentují, že s růstem ceny a objemu transakcí porostou i poplatky v absolutním vyjádření, kritici upozorňují, že jde o neotestovaný scénář, jehož důsledky se ukážou až za desítky let. Krátkodobě má ale dosažení hranice 20 milionů mincí spíše psychologický a marketingový význam. Pro trh jde o další potvrzení narativu digitální vzácnosti, který bitcoin od svého vzniku buduje jako protiklad k inflačním fiat měnám. Zástupci investičních firem v posledních týdnech opakovaně poukazovali na to, že transparentní a předem známý emisní harmonogram na desítky let dopředu je něco, co investoři v prostředí obav z měnového znehodnocení oceňují čím dál víc. Zda se tento narativ promítne i do dalšího růstu ceny, bude záviset na celé řadě dalších faktorů, od makroekonomického prostředí přes regulaci až po chování velkých institucionálních držitelů, ale samotná matematika nabídky už teď ukazuje, že prostor pro těžbu nových celých mincí se nezadržitelně zužuje a budoucnost bitcoinové ekonomiky bude čím dál víc stát na dělení, nikoli na těžbě.
Pro běžného investora z toho plyne především jedno praktické poučení. Není nutné vlastnit celý bitcoin, aby se člověk mohl na tomto trhu angažovat, protože naprostá většina burz i peněženek dnes běžně pracuje se zlomky mince až na úrovni satoshi. Fráze zbývá poslední milion bitcoinů by tak neměla vyvolávat dojem blížícího se vyprodání trhu, ale spíše sloužit jako připomínka, že struktura nabídky se postupně mění, ubývá volně dostupných celých mincí a přibývá významu jejich dělení na menší jednotky, v nichž bude probíhat naprostá většina budoucích transakcí. Analogii lze hledat i v tom, jak se za poslední dekádu vyvíjel přístup k samotnému nákupu bitcoinu. Zatímco v raných letech se hovořilo téměř výhradně o celých mincích, dnes naprostá většina burz a aplikací zobrazuje zůstatky rovnou v desetinných zlomcích nebo přímo v satoshi, protože pro drtivou většinu nových uživatelů je nákup celého bitcoinu při současné ceně finančně nedosažitelný. Tento posun v uživatelském chování běží paralelně s posunem na straně těžby a v podstatě předjímá svět, ve kterém bude existence pevného stropu 21 milionů mincí čistě technickým detailem protokolu, zatímco reálná ekonomická aktivita se bude odehrávat na úrovni mnohem menších, prakticky neomezeně dělitelných jednotek.
