Článek
Když se řekne „Pavel Novotný“, mnoho lidí nejspíše ví, o koho se jedná.
Ať už je to pro někoho syn kdysi známého baviče Petra Novotného, či nynější starosta části Prahy-Řeporyje, tak pro mě je i něco víc. A troufnu si říct, že pro mě je tak trochu psychopat. Když jsem před delší dobou někde slyšela, jak se do někoho naváží, brala jsem to spíše jako provokaci. Ale teď už se mi jeho výlevy zdají za hranicí normálnosti, slušnosti a empatie.
Např.výroky ať „Babiš a Zeman umřou a odejdou do věčných lovišť“, už jsou přes čáru. Nebo že „Češi by potřebovali válku, zabít dítě a zapálit barák,“ to už je dokonce šokující. Ale jeho výrok o Aničce Slováčkové směrem k jejímu otci „dávám mu pokoj asi rok a půl, co vím, že mu zemře dcera. Anička bohužel nemá žádnou šanci,“ to je za mě tedy neomluvitelné.
Jakou cestou musí procházet někdo, kdo bojuje s těžkou nemocí? Jakou cestou prochází blízcí těžce nemocného? Je neskutečně arogantní, nelidské a bez kouska citu potom veřejně prohlašovat něco takového na adresu těchto lidí. Ale šéf poslaneckého klubu Marek Benda si to nemyslí. Dle něj se musí odpouštět.
Nevím, zda se pan Benda vcítil i do situace Aničky a její rodiny, či zda by tak lehce odpustil, kdyby to pan Novotný adresoval jemu a jeho blízkým. A nebo je pan Benda podobného ražení jako pan Novotný?
V každém případě, já už si nemyslím, že pan Novotný jen provokuje. Chování pana Novotného už přisuzuji psychopatické povaze, před kterou je třeba se mít na pozoru. A pokud takový člověk i nadále zůstává starostou obce a v politické straně, tak je tady něco hodně špatně.