Článek
Když se dnes řekne „Írán“, většina z nás si pravděpodobně představí přísný teokratický režim, ženy zahalené v černých čádorech a napjaté politické vztahy. Ale pokud byste měli stroj času a přenesli se do ulic Teheránu v 60. nebo 70. letech 20. století, možná byste si mysleli, že jste přistáli někde v jižní Evropě nebo v Americe.
Pojďme se společně ponořit do fascinující, ale dnes už téměř ztracené éry před rokem 1979. Jaký byl každodenní život v zemi, které se tehdy přezdívalo „Paříž Blízkého východu“?
Co udávalo tempo? Ropa, šáh a „Bílá revoluce“
Abyste pochopili život v Íránu té doby, musíte znát kontext. V čele státu stál šáh Mohammad Rezá Pahlaví. Jeho vize byla jasná: udělat z Íránu moderní, bohatou a sekulární světovou velmoc.
Motorem těchto změn byla ropa. Peníze z černého zlata se v 60. a 70. letech sypaly do státní pokladny a šáh je investoval do obrovských infrastrukturních projektů. V roce 1963 navíc vyhlásil tzv. Bílou revoluci – sérii dalekosáhlých reforem, které měly zemi katapultovat do 20. století.
Co to znamenalo v praxi?
- Ženská práva: Ženy získaly volební právo, mohly kandidovat do parlamentu, stávaly se soudkyněmi a ministryněmi. Zákon o ochraně rodiny jim ztížil zapuzení ze strany manželů a omezil polygamii.
- Vzdělání: Byly zakládány „jednotky vzdělanosti“ (Literacy Corps), kdy mladí lidé jezdili na venkov učit číst a psát.
- Sekularizace: Náboženství bylo cíleně vytlačováno z veřejného prostoru. Šáh zavedl západní kalendář a omezil vliv islámského duchovenstva (což se mu později stalo osudným).
Jako přes kopírák ze Západu
Život ve velkých městech se tehdy západnímu světu nejen podobal – on jím přímo žil. Teherán pulzoval energií, která si nezadala s Londýnem nebo Římem.
Móda a styl: Zapomeňte na povinný hidžáb. Na bulvárech jste potkávali ženy v minisukních, zvonových kalhotách, s natupírovanými vlasy a výrazným make-upem, které jako by vypadly z módního magazínu Vogue. Výlohy obchodů nabízely nejnovější pařížskou módu a kosmetiku.
Kavárenský život: Lidé po práci nechodili jen domů. Ulice jako proslulá Lalehzar v Teheránu byly lemovány kavárnami, kde se nad šálkem silného íránského čaje nebo kávy diskutovalo o filozofii, literatuře i francouzské nové vlně.
Univerzity: Univerzitní kampusy byly baštami volnomyšlenkářství. Studenti a studentky se zde volně mísili, nosili džíny, poslouchali Beatles a debatovali o marxismu i kapitalismu.
Jak žili běžní lidé? Dva světy v jedné zemi
Bylo by chybou myslet si, že každý Íránec jezdil v kabrioletu a pil martini. Život obyčejných lidí byl plný obrovských kontrastů.
Rostoucí střední třída: Díky ekonomickému boomu vznikla silná městská střední třída. Typická rodina střední třídy bydlela v moderním bytě s televizí a ledničkou. O víkendu rodina nasedla do svého Paykanu (ikonického íránského auta, které se stalo symbolem domácího průmyslu) a vyrazila na nákupy nebo za město.
Tradiční vs. moderní: Na ulicích jste mohli běžně vidět babičku v tradičním čádoru, jak jde vedle své vnučky v minisukni. Tento kontrast byl pro předrevoluční Írán typický. Na jedné straně moderní elity, na straně druhé tradiční bazaroví obchodníci (tzv. bazaari) a silně věřící část populace.
Venkov zaostával: Zatímco Teherán stavěl mrakodrapy, miliony běžných obyvatel na venkově stále žily v domcích z nepálených cihel bez elektřiny a tekoucí vody. Rychlá a agresivní snaha šáha o „westernizaci“ (pozápadnění) obyčejné a nábožensky založené lidi často zmatla a urážela.
Kina, pláže a Googoosh: Jak se Íránci bavili?
Zábavní průmysl zažíval v 50. až 70. letech zlatou éru. Íránci věděli, jak si užívat života!
1. Zlatá éra íránského popu:
Pokud bylo jedno jméno, které znělo z každého rádia a každého večírku, byla to Googoosh. Tato legendární zpěvačka a herečka byla ikonou. Udávala trendy – když si Googoosh ostříhala vlasy na krátko, polovina íránských žen běžela ke kadeřníkovi, aby měla „účes na Googoosh“. Íránský pop tehdy fantasticky míchal perské melodie se západními kytarami a bicími.
2. Filmová mánie (Film Farsi):
Íránci milovali chodit do kina. Produkovalo se ohromné množství domácích filmů v žánru zvaném Film Farsi. Šlo často o melodrama, komedie a thrillery plné zpěvu, tance a romantiky. Do Íránu se ale dovážely i hollywoodské a evropské trháky. Jít v pátek večer do kina a pak na večeři bylo standardním programem rande.
3. Od Kaspiku po Alborz:
Geografie Íránu umožňuje úžasné věci. Bohatší i střední vrstvy jezdily na dovolenou k Kaspickému moři (například do luxusního letoviska Ramsar), kde se lidé běžně opalovali v bikinách, plavali a pořádali plážové party.
V zimě se naopak jezdilo lyžovat do hor v pohoří Alborz (středisko Dizin), kde stály moderní lanovky a v horských chatách se pilo svařené víno a tancovalo na západní hity.
4. Pikniky jako národní sport:
I přes veškerou modernizaci jedna stará perská tradice přežila a vzkvétala: pikniky. Každý víkend se parky i okraje silnic zaplnily rodinami, které rozložily perské koberce, zapálily samovar na čaj, grilovaly kebab a celé hodiny klábosily a předčítaly si poezii od velikánů jako byli Rúmí nebo Háfíz.
Temný stín pod pozlátkem
Aby byl obraz kompletní, nesmíme vynechat odvrácenou tvář. Rychlá sekularizace a hromadění bohatství měly svou cenu. Společnost byla nesvobodná. Obávaná tajná policie SAVAK (často cvičená americkou CIA) tvrdě potlačovala jakoukoliv politickou opozici. Cenzura v novinách byla běžná a intelektuálové, levicoví aktivisté i duchovní, kteří kritizovali šáhův režim, končili ve vězeních nebo v exilu.
Tento doutnající hněv pod povrchem západního pozlátka, spojený s propastnými rozdíly mezi bohatými a chudými, byl přesně tím palivem, které na konci 70. let zažehlo plamen islámské revoluce.
Odkaz ztracených dekád
Když v roce 1979 padl šáhův režim, Írán se přes noc změnil. Minisukně zmizely ze skříní, bary a noční kluby byly zavřeny, populární hudba byla zakázána a Googoosh na desítky let umlkla.
Zůstaly jen staré, lehce vybledlé fotografie v rodinných albech, na kterých se usmívají mladí lidé v džínách s kytarou v ruce. Padesátá až sedmdesátá léta v Íránu dnes připomínají jakousi alternativní realitu. Ukazují nám však jednu důležitou věc: historie není vždy přímá linka. Je plná zvratů, a i země, která se dnes zdá být kulturně a společensky neprostupná, měla kdysi tvář, která se od té naší v mnoha ohledech vůbec nelišila.
Zdroje:
Předrevoluční Írán: jak se žilo v Íránu před nástupem ajatolláha? - https://mysteriumweb.cz/predrevolucni-iran-jak-se-zilo-v-iranu-pred-nastupem-ajatollaha/
White Revolution (Iran) - https://www.britannica.com/event/White-Revolution
Iranian pop star Googoosh on her new memoir and life in pre-revolution Iran - https://www.npr.org/2024/05/14/1197956420/iranian-pop-star-googoosh-on-her-new-memoir-and-life-in-pre-revolution-iran
Reformátor i tyran. Před 40 lety uprchl šáh Pahlaví z Íránu, islámská republika teď stojí na rozcestí - https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/reformator-i-tyran-pred-40-lety-uprchl-sah-pahlavi-z-iranu-islamska-republika-ted-stoji-na-rozcesti-63456
Life Under The Shah Of Iran Before 1979 - https://allthatsinteresting.com/shah-of-iran
Islámská revoluce v Íránu - https://www.dejepis.com/islamska-revoluce-v-iranu/
