Článek
Dobrý den, s manželkou jsme se přestěhovali do Řecka a formou blogu bych vám chtěl psát o příjemných zkušenostech, které tu sbíráme.
Dnes to bude o cestách za nákupy. Tady na Kefalonii totiž není cesta do obchodu jen přesun z bodu A do bodu B. Je to malý příběh o úzkých vesnicích, kruhových objezdech, parkování pod eukalypty a nakonec i o trajektu. Když si na to zvyknete, má to své kouzlo.
Autobus ve Svoronatě
Jak se vyhnout velkému autobusu, když jedete nakupovat? To takhle jedete po úzké silnici městečkem Svoronata, vjedete do zatáčky a tam proti vám velký autobus. A jede a jede.
Troubíte, ale on jede dál. Zařadíte zpátečku a couváte. A couváte. A on jede dál, jako by vám chtěl to couvání ještě urychlit. Není to fantazie, ale častá realita.
Naštěstí při couvání uvidíme ve zpětném zrcátku boční silničku a nacouváme tam. Uff, to bylo o fous.
Mezi městy jsou tu relativně široké silnice, problém jsou vesnice. Silnice se tu musí přizpůsobit domům. Domy stojí po obou stranách silnice bez chodníku, klidně i v zatáčkách. Jiná cesta tu ale není, takže opatrnosti není nikdy dost. Vesnicí projedete a zase máte širokou silnici.
Kruhový objezd, který není tak docela kruhový
Dvouproudová silnice je tu vlastně jen jedna, a to z Argostoli směrem na Poros. I ta je přerušovaná třemi kruhovými křižovatkami. A to je asi jediná podobnost s tím, co známe z domova.
Jsou to totiž ve skutečnosti dvě hlavní dvouproudé jednosměrné silnice, které přes kruhové objezdy jen projíždějí. Takže ve svém směru máte značku hlavní silnice, ale z obou stran. Když chcete kruhový objezd využít, musíte dát vždy přednost zprava a často ho tím ucpete.
Ještě že je tu šedesátka. Tu tu ale většinou dodržují jen turisté, i když tu rychlost často měří.
Třicítka u moře a plná čára, kterou nikdo neřeší
Na většině silnic na ostrově máte omezenou rychlost na 30, popřípadě 50 km/h. Sice to nikdo moc nedodržuje, ale důvod je jednoduchý. Silnice vedou u moře a asfalt tu občas může proklouznout.
Dvojitá plná čára je tu všude, ale nikdo ji nedodržuje. Prostě se tu jezdí tak, jak to místní situace dovolí. I proto je dobré jet s rezervou a nikam se nehnat.
Parkování zdarma pod eukalypty
Parkování je zde všude zdarma, i v hlavním městě Argostoli. A to přesto, že tu jsou dvě větší parkoviště a park pro auta.
Ano, slyšíte správně. Když vjedete okolo nábřeží do centra, tak po levé straně je park pro auta. A není ledajaký. Je plný obrovských a starých eukalyptů. Hned vedle něj je i herní park pro děti.
Auto park Argostoli
I přesto je přes den i večer, a to i mimo sezónu, plno. Auta parkují z obou stran, takže občas projet z přístavu domů přes město vás může zdržet i o desítky minut.
Večer ale právě tato atmosféra s plnými tavernami ukazuje pospolitost lidí na ostrově. A to za to čekání stojí.
Když chcete do IKEI nebo na KFC, musíte na trajekt
Na ostrově máme hodně místních řeckých řetězců, jako je AB nebo Kritikos, ale jen jeden zahraniční, a to Lidl. K tomu jeden Jysk a Jumbo plus spoustu malých obchůdků se vším možným, takže ostrov je v podstatě soběstačný.
Občas ale máte chuť na změnu nebo potřebujete koupit něco jiného. Třeba do IKEA nebo na KFC. Tak musíte na pevninu, do Patry nebo do Athén. Patra je nejbližší.
Musíte ale dojet do přístavu na trajekt. My využíváme trajekty z Porosu do Kyllini a pak z Kyllini do Patry vede silnice, respektive dálnice A5 s mýtnými branami.
Ještě než odjedeme, podívám se do aplikace lodního přepravce Levante Ferries. Ten používá velké trajekty na přepravu aut i lidí. Tu aplikaci vám doporučuji mít vždy nainstalovanou. Funguje i s českým mobilním číslem.
Za prvé proto, že i když je Poros od nás jen asi 40 km, může tam být bouře. V aplikaci poznáte, jestli loď jede, nebo ne. Dále si tam najdete čas odjezdu i příjezdu a hlavně si tam můžete pohodlně koupit lístky, jak za auto, tak za osoby. Auto stojí jeden směr cca 49 € a za osobu platíte 14 €, student pouze 8 €. Cesta trvá 1,5 hodiny.
Druhá možnost, jak koupit lístek, je v přístavu. Lístky se začínají prodávat cca 2 hodiny před odjezdem a jízdní řád i časy máte vždy vyvěšené v přístavu u terminálu / pokladny. To je ale jen varianta, když nemáte aplikaci.
Na obou stranách máte pokladnu, kde si vše můžete objednat a zaplatit hotově nebo kartou. U tohoto způsobu musíte vždy předložit občanku nebo pas kvůli věku a evidenci na palubě, malý technický průkaz a SPZ kvůli pojištění auta na lodi.
Pak už jen dorazíte do přístavu a stoupnete si do určených pruhů na stání. V pravém pruhu stojíte, levým pruhem vyjíždějí auta z trajektu, na který čekáte.
Když přijede váš trajekt, vše má svá pravidla. Trajekt přistane, otevře dvě až tři nájezdové rampy a v první etapě vyjíždějí nákladní auta a autobusy a vycházejí lidé, kteří se přepravovali sami, nebo byli spolucestující či cestující v autobusu. Pak teprve vyjíždějí osobní vozy.
Ke stojícím kolonám, většinou ve dvou až čtyřech pruzích, přijde posádka trajektu se čtečkou a obejde všechna průběžně najíždějící auta. Načte QR kódy z aplikace nebo z lístků. Když je vás v autě více, vyzve všechny ostatní, aby se nalodili zvlášť. Do trajektu může najet jen řidič s autem.
Z pozice řidiče se nechte vždy vést personálem trajektu, ten vám ukáže, kam máte jet. U velkých trajektů vjíždíme vždy ve směru jízdy, necouváte. Když jste mezi prvními, vjedete do první nebo druhé paluby pro osobní auta. Najíždí se vždy zprava, podle instrukcí se otočíte a zařadíte na levou stranu trajektu ve směru výjezdů. Když přijedete později nebo na poslední chvíli, stojíte vpravo a otáčíte se až po přistání.
Než vystoupíte, doporučuji vypnout hlídání vnitřního prostoru. Vystoupíte, zamknete auto a jdete na palubu za zbytkem rodiny.
Na palubě máte většinou jeden až tři bary, kde si můžete koupit kávu, čaj, bagetu nebo něco sladkého. Cesta je dlouhá, na posezení můžete využít část, kde máte sklopné sedačky jako v letadle, a dívat se na TV a spát. Nebo si sednete či lehnete na sedačku nebo křeslo, které jsou v ostatních prostorách. U všeho jsou stolky, takže si můžete v klidu vypít kafe, sníst svačinu nebo zahrát šachy či karty.
Jedete-li poprvé, můžete jít na venkovní palubu, kde jsou hezké výhledy a můžete sledovat moře s větrem ve vlasech.
Po 1,5 hodině, cca 10 minut před přistáním, se ozve zvukový signál s hlasem kapitána, že se mají řidiči vrátit ke svým vozům. Když máte auto zašpuntované mezi auty, vždy čekejte, až odjede auto po levé straně, pak nastupte a odjeďte.
Jednou se mi stala kuriózní věc, nešlo nastartovat. Baterka. V tomto případě nezmatkovat a říct posádce, i když neumíte jazyk jako já, třeba „baterie kaput“ a oni přinesou startovací baterii na kolečkách a nastartují. Vždy je málo času a posádka má vždy jen cca pár minut na vylodění a nalodění.
O dopravě bych mohl psát víc a víc, ale myslím, že vše s mírou. Šťastnou cestu za volantem. Nejen za námi na Kefalonii, ale i třeba když jedete domů z práce.
Zdravíme Pavla a Libor – PaLiKi
