Článek
Moderní cihlová budova De Meerpaal se nachází, jak název napovídá, kousek od moře. Právě její návštěvou začala pětidenní exkurze do Nizozemska, na kterou Nadační fond Eduzměna a Centrum podpory vzdělávání pozvaly ředitele, učitele a další partnery.
Třicet osm zástupců škol z Kutnohorska a dalších regionů navštívilo dohromady deset holandských škol a zúčastnilo se odborných přednášek. Cílem cesty bylo načerpat inspiraci v zemi, která má dobré výsledky zejména ve wellbeingu žáků a je zajímavá i způsobem organizace škol. Mezi ministerstvem a školami zde fungují tzv. school boards – nizozemské verze českého středního článku. Ty za školy řeší nábor zaměstnanců, údržbu budov i vzdělávání učitelů. Díky tomu není vedení škol tak přetížené provozními a administrativními povinnostmi.
Účastníci cesty měli silné dojmy z krásné architektury škol a prosklených tříd a také z faktu, že děti v Nizozemsku tráví zpravidla několik přestávek denně povinně venku. Zaujalo je také to, že je na tamních školách velké ticho, že školy úzce spolupracují se svým širším okolím nebo že děti chodí na základní školu od 4 do 12 let. „Nezažívají tedy stres ze změny budovy a zvykají si po celou dobu na stejná pravidla,“ říká Miroslava Vagenknechtová, regionální průvodkyně Eduzměny/CPV a ředitelka MŠ v Chrudimi.
Skupina ale také viděla, že tamní školy mnohdy nemají vlastní jídelnu a tělocvičnu a vozí děti i čtvrt hodiny daleko autobusem nebo že ani čtyřleté děti po obědě neodpočívají, ale pokračují ve výuce.
„Školy jsou v Nizozemí prostoupeny jakousi lehkostí a klidem, který však není vynucován dosazenou autoritou. Umožňují ho spíš srozumitelně nastavené role a vzájemná spolupráce,“ říká Miloš Březina, vedoucí kutnohorského Týmu duševního zdraví. Holanďané podle něj lépe rozumějí potřebám dětí a žáci a učitelé mají méně hierarchický vztah. Děti si určují svoje rozvojové téma a učí se již od raného věku přemýšlet o své osobnosti, limitech a silných stránkách. „To je vynikající prevence duševních obtíží,“ komentuje to Březina.
„Hodně mě tam zaujal důraz na rozvoj socio-emočních dovedností dětí, například metodou PBIS,“ říká Lucie Francová, vedoucí oddělení školství a kultury na Městském úřadě Kutná Hora. V mnoha třídách při vstupu do třídy děti na nějaké vizuální pomůcce označí, s jakou náladou přichází do školy, povídají si o tom s učiteli a během dne mohou své znaménko změnit. „Více řeší individuálně každého žáka,“ uvažuje Francová. Každá škola si zároveň stanovuje základní pravidla práce a chování, která důsledně dodržují všichni žáci i zaměstnanci. „Vytváří to bezpečné prostředí,“ dodává Francová.
Zástupkyni ředitelky ZŠ Církvice Šárce Viktorové se líbilo, jak nizozemské školy zapojují rodiče. „Třeba i formou společné snídaně či večeře,“ upřesňuje. Ocenila také, že přizývají žákovské parlamenty do školské rady nebo že školní týmy vedou každodenní porady k úvodu a konci dne zaměřené na pocity. „A že dají dětem možnost jít ven i v dešti,“ směje se Viktorová.
Text: Lucie Römer
