Článek
Měla byste radši vlastní knihkupectví, kavárnu, nebo pekárnu?
Asi knihkupectví, protože bych nemusela nosit síťku na vlasech, ale mám velkou slabost pro knihkupectví, u kterých je i pěkná kavárnička.
Jak jste si užila Vánoce? Máte nějaké rodinné tradice?
Jak já tohle období miluju! Zbožňuju Vánoce a všechna ta světýlka a nadšené děti – u nás ve Skotsku je ovšem důležitý i Silvestr neboli „hogmanae“, všichni zůstávají vzhůru až do půlnoci a máme velkou oslavu. Podle naší tradice, říká se tomu „first footing“ neboli první přes práh, zajdete hned po půlnoci na návštěvu k sousedům a donesete jim kus uhlí pro štěstí. Je to prostě báječné období.
Dostala jste k Vánocům knížky?
Ne, protože čtu opravdu hodně a ostatní nevědí, co mi mají dát. Ale o Vánocích zbožňuju velkoformátové, opulentně ilustrované knihy, hlavně když je v nich hodně map. Taky si ráda přečtu starou dobrou zasněženou detektivku, a pochopitelně i knížky o lásce!
Vaše knihy se odehrávají porůznu v Británii. Nelákalo vás někdy zasadit svůj příběh i do zahraničí? Třeba do Česka, kam se právě chystáte na návštěvu? Máme tu spoustu pěkných kavárniček a knihkupectví.
Už se nemůžu dočkat, až do Česka dorazím! Hrozně se těším, je to jeden z mých dávných snů. Chci ochutnat spoustu místních dobrot, ale s češtinou asi do té doby moc nepokročím. I když to chci zkusit. „Děkuji!“
Bude to vaše první návštěva? Máte nějaké plány ohledně toho, co byste chtěla vidět?
Jasně! Hrozně se těším. Chci to udělat jako vždycky, když přijedu do neznámého města: budu se procházet a ztratím se. Prostě se hodlám zatoulat do první uličky nebo průchodu, který mi padne do oka, a když mi to někde zavoní, koupím si něco k jídlu – zkrátka chci nasávat atmosféru.
Je pravda, že bydlíte na hradě?
Ha ha, to je, ale je to spíš takový hrádeček. Musím říct, že v zimě je tu pořádná zima. Naštěstí se můžeme přitulit k našim psům. Ale je to nádherné místo. Dokonce máme i tajnou komnatu, ale tu si zabraly děti a hrají tam videohry.
Teď mi připadá, jako bych se ptala na vaše nejmilejší dítě… ale máte ve svých knihách nějakou postavu, která vám přirostla k srdci víc než ostatní? Nebo máte pocit, že se s ní dokážete nejvíc ztotožnit?
Nepamatuju si přesně, které mé knihy jste vydali, ale mám moc ráda Lornu a Saifa z Kavárničky na pobřeží, a s každým dalším dílem v sérii tenhle můj pocit sílí.
Vaše knížky vycházejí v mnoha překladech – už jich po celém světě vyšlo tolik, a s různými obálkami… Máte doma nějakou knihovnu, kde jsou všechny vystavené?
Moc ráda bych všechny ty obálky dala dohromady a výsledný obraz si pověsila na zeď, protože je velice zajímavé, jak odlišně v různých zemích přistupují ke stejné knize – některé mají tolik různých interpretací. A některé jsou opravdu, opravdu nádherné, včetně těch českých!
Knihy Jenny Colganové
Co pro vás znamená dobrá kniha? Máte nějaké oblíbené tituly?
Pro mě je to sebevědomý autorský hlas; někdo, kdo ví, o čem mluví, ať už je to jakýkoliv žánr, beletrie, nebo literatura faktu. Myslím, že se dá velmi brzy poznat, jestli vám příběh dovolí, abyste se uvolnili a nechali se vypravěčem vést –a přesně tohle já od čtení očekávám. Čtu všechny žánry, vlastně žánry moc neuznávám, jen dobré příběhy. A taková moje libůstka jsou knihy o polárních výpravách a náročných mořeplavbách, fiktivní i podle skutečnosti.
Napsala jste i několik sci-fi příběhů ze světa Doctora Who. Nelákalo by vás v tomto žánru napsat i něco zcela původního?
Už mám na kontě dva takové příběhy. Doufám, že Resistance is Futile (Odpor je marný) jednou vyjde i v češtině, jsem na tu knihu moc pyšná!
A pochopitelně se musím zeptat, kterého Doctora máte nejradši.
Asi Davida Tennanta, protože pochází nedaleko od místa, kde jsem se narodila, a díky němu si Doctora Who zamiloval celý svět, což už je něco, ale jinak mám moc ráda všechny.
Anežka Dudková
