Letní čtení: žádná fikce, jen silné příběhy

Nečekaně živá kniha o obuvnickém průmyslu, paměti císařovny i exulantky Farah Pahlaví, Střední Asie očima autorky, která tam strávila 3 roky, klasické dílo Masky bohů a neméně klasická práce o umění, to jsou letní nonfiction novinky z nakladatelství Argo.

Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Monografie Válka ševců kolektivu autorů (Martin Jemelka, Svatopluk Herc, Ondřej Ševeček, Vojtěch Kessler) je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní výroby. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílelo několik aktérů, počínaje malými výrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů.

Farah Pahlaví sepsala svůj příběh císařovny, který začal jako romantická pohádka, už před několika lety, nové vydání svých Pamětí doplnila o aktuální úvod a doslov. Jak tyto doplňující texty, tak vlastní kniha jsou ryze osobní výpovědí ženy, která byla svého času v centru dění v zemi, jež má dodnes potenciál změnit celý svět. Paměti nikdy nemůžou už ze své podstaty být objektivní, jsou ale důležitou součástí celého obrazu a mnohdy i základem hlubšího poznání regionu nebo doby.

Jedenadvacetiletá Farah Díba se provdá za Muhammada Rezu Pahlavího a život mladé dívky se během několika málo měsíců od základu změní. Píše o ní světový tisk; je považována za módní ikonu a jednu z nejkrásnějších žen planety, později je mladá královna korunována na íránskou císařovnu. Přivede na svět čtyři děti a přitom plní úkoly, které se od panovnice očekávají: věnuje se kultuře, charitě, setkává se s obyvateli své země, reprezentuje ji v cizině… O dvacet let později se sláva mění v noční můru: demonstrace, krvavé bouře, spěšný odjezd již vážně nemocného šáha, exil bez možnosti najít trvalé útočiště, protože s novým íránským režimem, s režimem ajatolláhů, chtějí zůstat zadobře všechny státy světa. USA šáha přijmou kvůli nutné operaci, ale islamisté si chtějí vynutit jeho vydání do Íránu a zajmou diplomaty amerického velvyslanectví v Teheránu. Rodina se přesouvá do Panamy, ovšem ani tam nejsou v bezpečí. Nakonec najdou útočiště v Egyptě, kde šáh záhy zemře. Život pokračuje dál, děti dospívají, svět se proměňuje – a jméno Rezá Pahlaví se opět objevuje v titulcích světových médií.

Po třech letech života, práce a cestování v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu napsala Nikola Hrušková osobitý deník V srdci Střední Asie, který přibližuje dnešní realitu v tomto regionu. Zachycuje každodenní situace a interakce s místními i naplňování cestovatelských snů při projíždění Pamírského traktu, putování uzavřeným Turkmenistánem, zobrazuje tragédii vysychání Aralského jezera nebo všechny ty pestrobarevné orientální bazary a jejich (nejen) gastronomickou nabídku. Díky osobním zkušenostem a vztahům zprostředkuje čtenářům vhled do nelehkého života žen, smýšlení společnosti, významu náboženství a rodiny. Nechybí návštěvy významných historických míst Hedvábné stezky od Samarkandu až po Chivu a také nablýskaných metropolí. Snaží se přiblížit osudy otevřených a sdílných lidí a ukázat více do hloubky, jaká je dnešní společnost a jaký je život ve Střední Asii, pro nás Evropany často tak naprosto odlišný a nepochopitelný.

Kniha Mýty Západu Josepha Campbella původně vyšla v roce 1964 jako třetí svazek monumentální čtyřdílné série Masky bohů a stejně jako nová vydání předchozích dílů, Primitivní mytologie a Orientální mytologie, i tato kniha začleňuje aktuální poznatky z archeologie, antropologie a psychologie.
V tomto svazku autor sleduje mytologické základy západních náboženství a proměnu, k níž došlo při přechodu od mytologií zaměřených na ženský princip k patriarchálním náboženským systémům. Ukazuje, jak kdysi ústřední postavení plodné bohyně Země – matky a dárkyně života – postupně nahradily kulty mužských božstev spojených s mocí, válkou a zákonem. Autor zde zkoumá mytologické kořeny judaismu, křesťanství, islámu a zoroastrismu a sleduje jejich vzájemné ovlivňování v průběhu dějin.

Klasická úvaha Richarda Wollheima o umění zvažuje zásadní otázky, které se týkají reprezentace, výrazu, stylu, významu umělcova záměru a historické povahy umění. Přestože text vyšel poprvé v roce 1968, je dodnes vnímavým a podmanivým uvedením do filosofických otázek spojených s uměleckými díly a s klíčovou úlohou, jakou hrají v naší kultuře a společnosti. Díky autorově porozumění teorii umění, kritice, vnímání a povaze estetické hodnoty je tato práce jedním z nejvlivnějších děl o estetice, která se ve dvacátém století objevila.

#MojeArgo

Už jsme vám doporučili romány, detektivky, knihy pro ženy i pro děti