Článek
Psal se 31. červenec 1945. V odpoledních hodinách došlo v blízkosti Ústí nad Labem k výbuchu muničního skladu. Ztráty na životech byly doslova paralyzující. Zemřelo 27 lidí a na dvě stě jich bylo zraněno. V době, kdy už bylo několik měsíců po konci druhé světové války, se znovu rozhořel spor mezi Čechy a Němci.
Ne všichni zranění a zabití ale zemřeli v bezprostřední blízkosti skladu, který se nacházel v cukrovaru v Krásném Březnu. Mohutný výbuch, který nad krajinou vytvořil nebezpečně vyhlížející sloup kouře ve tvaru hřibu, totiž začal metat granáty do vzdálenosti i několika kilometrů. Ty pak vybuchovaly a ohrožovaly ty, kteří bydleli v blízkých obcích.
Německé obyvatelstvo vítá v Ústí nad Labem nacistická vojska (1938)
Přestože se nikdy nepodařilo zjistit, proč k výbuchu došlo, ani kdo za ním stál, Češi měli jasno. Nacisté se nehodlají s porážkou smířit. A tak se začalo schylovat ke kruté odplatě. Později se začalo ale spekulovat i o tom, že sklad vyhodili do vzduchu k moci se deroucí komunisté, kteří tak uspíšili odsun Němců z pohraničí.
Podezření, že se jedná o útok Němců zesílil poté, co se na scéně objevil jeden z německých fanatiků, který oslavoval Německo a z tragické události měl nesmírnou radost. Následně byl zastřelen. Akce odsun Němců se následně nezúčastnilo pouze vojsko, spravedlnost začali brát do rukou i civilisté. Vyrazili do ulic a do příslušníků německého národa se začalo střílet.
Most Dr.Edvarda Beneše
Všechno se to strhlo tak rychle, že tomu nikdo nedokázal zabránit. Už jen chvíli po výbuchu byly Němci v ulicích linčováni. Řádení Čechů končilo pro Němce často tragicky. A hněv místních obyvatel se nevyhnul ani těm nejzranitelnějším. Existují svědectví, že z ústeckého mostu svrhli Češi do Labe i dětský kočárek a hned po něm matku s dvouletým dítětem. Nezastavili se před ničím.
V ulicích Ústí nad Labem leželo mnoho těl ubitých nebo zastřelených Němců. Ten, kdo se bezpráví, které se na Němcích dělo, rozhodl bránit, stal se cílem útoků také. A bylo jedno, zda je to Čech nebo Němec. Svědectví popisují, že dospělí Češi kopali do nezletilých německých dívek i dětí. Němci byli totiž v té době velmi snadno identifikovatelní. Měli bílou pásku na ruce.
Památník obětem masakru
Když se boj v ulicích večer uklidnil, byl vyhlášen výjimečný stav. Lidé nesměli vycházet do ulic a konečně zavládl klid. Pak ale začal trochu jiný boj. Boj o počet obětí. Němci to označovali za kruté krveprolití, při němž zemřelo kolem 2700 lidí. Češi ale trvali na počtu 43 obětí.
Dnes už víme, že ani jedno z těchto čísel nebylo správné. Němci si sice oběti přidali, Češi ale brali v potaz jen ta skutečně zdokumentovaná úmrtí. Historici pak přičetli i těla, která vyplavilo Labe, i těla, která se nikdy nenašla, ale podle matrik tito lidé beze stopy zmizeli. Celkový počet obětí se tak odhaduje na 100.
Šlo o krutý čin, který byl odplatou za šest let utlačování a násilí, které zde Němci páchali. Jenže většina z těch lidí, kteří skončili v kalužích krve v ústeckých ulicích, byla nevinná. Masakr v Ústí nad Labem tak zůstává velkou skvrnou na tváři českého národa.
Zpracováno na základě:
