Článek
Grigorij Perelman se narodil v dnešním Petrohradu na území tehdejšího Sovětského svazu v roce 1966. Jeho rodiče byli Židé. Matka učila matematiku, otec byl elektrotechnikem. Po základní škole se rozhodl studovat matematickou školu, kam ho vzali bez zkoušek, a začal vyhrávat jedno matematické ocenění za druhým. Tím nejvýznamnějším během jeho studia bylo rozhodně první místo v Mezinárodní matematické olympiádě. Perelman neudělal ani jednu chybu a získal jako jediný plný počet bodů. Za celou dobu svého studia nedostal Perelman ze žádného předmětu nic jiného než nejlepší známku.
A tak bylo jasné, že půjde studovat vysokou školu. Zvolil si matematický ústav a po jeho absolvování se z něho stal vědecký pracovník. Část devadesátých let strávil ve Spojených státech, pak se ale vrátil do Ruska a začal pracovat na největších matematických problémech.
Rok 2002 byl pro něj zlomový. Podařilo se mu totiž vyřešit jeden ze sedmi nejtěžších matematických problémů celé historie, který se nikomu nepodařilo vyřešit prakticky sto let. Jeho práci a předložené důkazy museli vědci po celém světě zkoumat celé čtyři roky, aby mohli uznat, že Perelman má ve všem naprostou pravdu. Tím se stal legendou ve svém oboru. Byla mu udělenana matematická obdoba Nobelovy ceny, tzv. Fieldsova medaile a k tomu měl obdržet finanční částku jeden milion amerických dolarů.
Perelman ale oboje odmítl. Za vyřešení Poincarého hypotézy nechtěl vůbec nic. Nesouhlasil totiž s názory matematické komunity, a tak by pro něj přijmutí těchto ocenění bylo zrazení vlastních zásad a přesvědčení. Navíc Perelman po celý svůj život byl a stále je velký asketa. Odříká si světská potěšení a snaží se rozvinout své duševní nitro. Nechodí příliš mezi lidi a k jídlu si dá nejraději chléb, sýr a mléko.
Milion dolarů, které Perelman nepřijal, ale nepřišel vniveč. Tato odměna totiž byla postupně vyplacena mladým matematikům, jejichž pozice byla zřízena matematickým ústavem a Institutem Henriho Poincarého v Paříži. Posloužila tedy vyšším zájmum a pomohla vychovat nové profesionály v tomto oboru.
Na vyřešení dalších matematických problémů pracuje Perelman i dnes, přestože o něm není prakticky slyšet. Už v roce 2005 z postu vědeckého pracovníka odešel a posléze odmítl i možnost stát se členem akademie věd. Začal se společnosti stranit, žije jako samotář a novinářům se vyhýbá. Bydlí stále v Petrohradu se svou matkou. Podle některých zdrojů ale často navštěvuje Švédsko.
Grigorij Perelman je možná zvláštní člověk, ale na poli matematiky je to génius, kterého tento obor už dlouho nezažil.
Zpracováno na základě:
