Článek
V sobotu 29. července letošního roku jsme se s rodinou vydali na cestu do severní Itálie, kde nás čekalo několik klidných dnů. Jen tak se přes den procházet po městě, obdivovat krásy italských měst a večer si zajít na něco výtečného k jídlu a skleničku dobrého pití. Tak to alespoň mělo být, než se do celé věci vložili ekologičtí aktivisté, kterým tímto za zkažený výlet děkujeme.
Až do Rakouska jsme jeli naším vozem bez problému, vše vypadalo na skvělou cestu bez nehod a zdržení. Jenže na jihu Rakouska před hranicemi Itálie na Brennerské dálnici se začala tvořit kolona. Netušili jsme, o co se jedná. Chvíli jsme jen čekali, zda se zablokovaná silnice pohne, nebo zda nám dá někdo informaci o tom, co se děje. Ale stáli jsme skoro hodinu na místě, než se otec rozhodl dojít se podívat, co se to tam vpředu děje. Šel jsem s ním, protože to vypadalo, že zdroj toho zdržení je jen pár desítek metrů před námi.
Nebyla to žádná nehoda nebo porouchané vozidlo. Dálnici zablokovali ekologičtí aktivisté. Lehali si na všechny pruhy v našem směru a znemožňovali tak řidičům pokračovat v jízdě. Německy hovořící řidiči i aktivisté se tam pěknou řádku minut před námi dohadovali. Pak aktivisté odmítali pokračovat v diskuzi. Mlčeli a jen leželi. Řidiči na ně zvyšovali hlas. Co říkali bohužel nevíme, protože nehovoříme německy.
Situace se pomalu vyostřovala, řidičům docházela trpělivost. Nepěkná podívaná se odehrála přímo před našima očima. Vesměs němečtí řidiči začali aktivisty násilím tahat za ruce ze silnice. Ty se nechali po asfaltu vláčet jako by nic. Někteří se po odtažení na místo zase vraceli. Celá tahle situace trvala skoro další hodinu. A provoz nebyl plynulý ani poté, co aktivisté ze silnice zmizeli.
Kvůli blokaci dálnice jsme měli pořádné zpoždění a na naše ubytování jsme přijeli tak pozdě, že už nebylo v silách majitele, aby nás ubytoval. Čekal na nás více než hodinu a půl po posledním termínu možného check-inu. My však nabrali cestou další zpoždění způsobené neplynulostí dopravy a na ubytování jsme dorazili až v pozdě v noci.
Hledali jsme si náhradní hotel. Většina jich však měla přes noc zavřeno. Tam, kde byla nonstop recepce, už neměli žádné volné místo. A tak jsme někdy ve dvě hodiny v noci ulehli ke spánku na sedačkách našeho vozu. Nic jiného nám totiž nezbývalo. Chtěli jsme být ráno alespoň trochu čerství. Pokud jste někdy spali ve čtyřech lidech v jednom autě, jistě víte, že jsme stejně čerství nebyli.
Majitel apartmánu byl tak hodný, že dorazil ráno již na osmou a předal nám klíče od domku, abychom se mohli konečně ubytovat. Úplně zničení a rozlámání jsme se po odložení zavazadel vydali na prohlídku městečka. No můžu vám říci, že to nebylo vůbec nic příjemného. Večer jsme zalehli velice brzo a z celého prvního dne jsme neměli prakticky vůbec nic.
Děkujeme ekologickým aktivistům, že si jako rukojmí berou řidiče a turisty, kterým tak způsobují značné komplikace. Nás to stálo den dovolené a značné komplikace. O incidentu jsme na dovolené četli i na zpravodajským webech. Teď už jsme zpět v domovině, cesta zpět proběhla naštěstí bez problémů.
