Článek
Křížení mezi druhy zvířat není na naší planetě tak častým jevem, avšak děje se tu od nepaměti. Zvláštní kříženci živočišných druhů tak dostávají své vlastní označení. Už jste slyšeli pojmy jako zebrokůň, tigon, leopon nebo liger? Že ne? Tak my vám je představíme.
U křížence zvaného zebrokůň si asi každý odvodí o křížence, kterých dvou živočišných druhů se jedná. Odborně se mu říká zorse z anglického zebra a horse. Jak zebra, tak kůň jsou podobné živočišné druhy, a tak nikoho jistě nepřekvapí, že výsledným křížencem je zvíře podobné zejména koni, má však na sobě zebří pruhy, kterou jsou často méně znatelné než u zebry, nebo jen náznakové.
Zebrokůň
Tyto dva druhy se ale nezačaly křížit svévolně. K jejich křížení začalo docházet zhruba před 130 lety na území Latinské Ameriky, kde bylo v plánu využít nové druhy jako tažná zvířata. Vývoj automobilového průmyslu sice pokusy s křížením zvířat přerušil, dodnes se však v těchto končinách s kříženci zebry a koně můžete zcela běžně setkat.
U tigona nás možná na první pohled napadne, že půjde o křížence tygra. Co ale bude tím druhým živočichem? Abych vznikl tigon, musí se s tygřím samcem pářit lvice. A za vznik tohoto druhu může opět člověk. V přírodě na sebe totiž tygr a lev prakticky nenarazí, děje se tak většinou v zoologických zahradách. Někdy se tygr s lvicí kříží experimentálně, někdy jen čirou náhodou. Výsledné zvíře může mít znaky obou živočišných druhů, ovšem lví hříva povětšinou chybí.
S lvicí se ale může křížit i jiný druh živočicha. Když se lvice spáří se samcem levharta, vznikne takzvaný leopon. A opět na něj v přírodě prakticky nenarazíme. Hojně se ale ke křížení těchto druhů přistupovalo v japonských zoologických zahradách a v Indii, záznamy o takových pokusech však existují i na evropském kontinentu. Výslednou podobou tohoto zvířete je prakticky levhart s méně výraznými skvrnami a lví hlavou. Narozdíl od lvů jsou ale leoponi skvělými plavci a vody se nebojí.
Leopon
Křížence lva a tygra jsme si označili jako tigona. Muselo však jít o tygřího samce a lvici. Pokud se však zkříží samec lva s tygřicí, pak vznikne takzvaný liger. Stal se největší kočkovitou šelmou na světě. Vidět ho můžeme opět nejčastěji v zoologických zahradách, ale i v cirkusech, kde k jejich křížení dochází za účelem zvýšení prestiže cirkusu.
Liger
Na první pohled se toto zvíře podobá spíše lvu. Má totiž lví srst. Může mít ale i tygří pruhy, ty jsou však ve většině případů málo znatelné. A hříva kolem hlavy je výrazně menší než ta lví. Běžně ale jedinci tohoto druhu váží kolem čtyřech metráků a měří kolem tří metrů. Potkat takové zvíře ve volné přírodě by tak určitě nikdo z nás nechtěl.
Mezidruhové křížení živočichů je věc velice zajímá, do jisté míry ale odporující přírodě. Takto vzniklé křížence má tak nejčastěji na svědomí člověk. Opět se tedy ukazuje, že si hrajeme na pány tvorstva.
Zpracováno na základě:
