Článek
Sdílená ekonomika je založena na směně. Nemusíme díky ní vlastnit úplně všechny věci, které potřebujeme. Vlastníme jenom nějaké a ostatní nám zpřístupní jiní. A my jiným zpřístupníme ty naše. Je to přístup, který je jednoduchý, ekonomický, ale i ekologický. A kolem sebe ho můžeme vidět a vnímat i u nás, v České republice.
Potřebujeme vlastnit?
Sdílená auta, kola, sdílené koloběžky. Sdílené ubytování, pračky, sušičky nebo jiný majetek. Pravda, mnoho firem i lidí si ze sdílené ekonomiky udělala výnosný byznys. Airbnb je toho příkladem. Ale zároveň existují i služby, které princip sdílené ekonomiky plně respektují. A mohou je realizovat jak firmy, tak i jednotlivci.
Drahé věci, minimálně využívané
Nesmyslně toužíme po drahých věcech, které ale využíváme zcela minimálně. Auto nám stojí většinu dne před domem nebo před zaměstnáním. Náš vlastní dům, který splácíme drahou hypotékou, je po většinu dne prázdný. Na jízdním kole vyrážíme pár desítek kilometrů jednou za několik týdnů. Přesto všechny tyhle věci, které stojí miliony, statisíce, desetitisíce, musíme vlastnit. A nikdy naplno nevyužijeme jejich potenciál.
Zpátky ke kořenům
O sdílené ekonomice dnes mluvíme jako o něčem moderním, unikátním, originálním. Ale není tomu tak. Stačí se ohlédnout do minulosti. Dnes žijeme každý sám za sebe, nevytváříme žádné komunity, žádná společenství. Tak tomu v minulosti nebylo. Lidé měli k sobě blíž, jak osobně, tak i materiálně.
Klidně se můžeme ohlédnout i do socialismu. To sdílená ekonomika jela na plné obrátky. Ne proto, že byli lidé tak pokrokoví, ale proto, že věci prostě nebyly. Telefon byl jediný v domě, auto jediné v ulici. Pračku neměl skoro nikdo a když se lidem povedlo pořídit banány či dobré hovězí, rádi se podělili s ostatními, na které při nákupu mysleli. Ryzí, sdílená ekonomika v surové podobě. A to jsem ten socík bytostně nenáviděl a na tom se nic nezměnilo.
Ne, nepotřebujeme
Mnohdy si myslíme, že všechny věci, co vlastníme, nutně potřebujeme. Ale opak je pravdou. Nepotřebujeme. Otevřete třeba svou kuchyni a spočítejte věci, které jste neměli poslední měsíc v ruce. To stejné platí, když otevřete dveře do dílny. Přitom vše má někdo jiný a jistě nám to za drobnou úplatu nebo protislužbu půjčí. To je princip sdílené ekonomiky. Je to jednodušší, je to ekonomičtější, je to ekologičtější. Jenom my, Češi, to nedokážeme pochopit.
