Článek
Pivo, nápoj, na který mnoho Čechů nedá dopustit. A mnozí ho považují dokonce za český národní nápoj, za poklad, který si zaslouží zápis na seznam UNESCO. Tedy, pokud jde o klasický ležák plzeňského typu. Ideálně vařený v některém z tuzemských velkopivovarů. To je pro mnohé pivaře symbol dokonalého, nejlepšího českého piva.
Kolik má stát?
A kolik by mělo takové pivo v hospodě vlastně stát? Je jasné, že každý pivař by chtěl, aby stálo co nejméně. Tohle přání se mu bohužel nevyplní, protože cena zlatavého moku dlouhodobě stoupá. Teď je to v průměru 60 Kč za točený půllitr. A protože jde o průměr, jsou pochopitelně hospody, kde je cena vyšší i nižší. Samozřejmě záleží také na tom, jaká značka je čepována, za kolik je hospodskému prodávána a jakou na ní má marži.
Nutno ale dodat, že žádná „správná“ cena neexistuje. Už naštěstí nežijeme v době, kdy někdo určoval, kolik mají stát jídla a nápoje napříč republikou. Máme kapitalismus, demokracii. A správná cena je ta, kterou je konzument ochoten zaplatit. Odpovědí na přemrštěnou cenu mají být jen prázdné židle a nic jiného.
Není pivo jako pivo
Zpět ale k samotnému nápoji. Je pravdou, že když se řekne pivo, většina lidí si opravdu vybaví jenom průmyslový jedenáctistupňový ležák z velkého pivovaru. Faktem však zůstává, že tu máme ještě stovky minipivovarů. A ty nezůstávají jenom u ležáku, ale vaří desítky jiných pivních stylů. Ať méně, či více extravagantní.
A je celkem jasné, že jejich piva prostě dražší být musí. Jiné chmely, jiné kvasnice, jiné velkoobchodní ceny, jiné množství, energeticky náročnější postupy výroby. Už jenom tohle je jistotou, že výrobní náklady budou jinde než ve velkém průmyslovém pivovaru. A to se, zcela logicky, musí promítnout i na ceně.
Kdo se (ne) udrží?
Nežijeme v komunismu, aby v každé vesnici byla povinně hospoda. Je kapitalismus. Uživit a udržet se má jenom ten, kdo si dokáže získat hosty. Pivnice s dobře ošetřeným a načepovaným pivem, byť z průmyslového pivovaru, si své hosty najde, i kdyby pivo stálo ke stokoruně. Craftová pivnice s pivem z malých pivovarů si je najde, i kdyby pivo stálo nad stokorunu.
A kdo tedy zkrachuje? Pochybné putyky snažící se na levné pivo nalákat pár místních dědků, kteří si myslí, že když dají denně své tři kousky, že podporují vesnickou kulturu a místního hostinského. Pokud si lidé z obcí radši zajedou na dobré a dobře ošetřené pivo do města, je to jasný důkaz toho, že ta vesnická špeluňka bude odsouzena k zániku. Ostatně, žádná škoda.
