Článek
U nás ve firmě patřil tento raději nejmenovaný kolega mezi ty, co měli pořád s něčím problém. Vadila mu pracovní doba, úkoly, nadřízený, ale i plat. Prostě byl přesně tím zaměstnancem, kterému všechno vadí. A my si jenom říkali, proč tady vlastně pořád pracuje. Když on je tak dokonalý a všude jinde je to jistě lepší, proč tam nejde?
Dám výpověď
O výpovědi mluvil často, ale vždycky z toho tak nějak sešlo. Byly to jenom silácké řeči o tom, že tady skončí, že půjde jinam, že už ho to zde nebaví, že si jinde vydělá více. Ale nikdy za šéfem patrně nebyl, vždy to říkal jen mezi námi. Až jednou už nás to vyloženě štvalo, a tak jsme do něj stále ryli, aby tu výpověď šel dát, aby za šéfem opravdu šel.
A co se nestalo, náš nadřízený šel zrovna okolo, tak jsme ho zavolali s tím, že Luboš by mu moc rád něco řekl. A on, že není problém, ať se za ním staví za pět minut v kanceláři. No a my byli zvědaví, co se stane a k čemu dojde.
Odcházím
Čekali jsme, že to bude další Lubošův blaf, že nakonec sklopí uši, srazí paty a bude dál makat jako doposud. Ale teď nás překvapil. Když se vrátil od šéfa, jasně nám řekl, že si požádal o vyšší plat. A šéf mu ho odmítl dát a naznačil, že pokud se mu tady nelíbí, tak klidně může jít, že u dveří na jeho místo čeká dvacet dalších. A to prý Luboše tak urazilo, že řekl, že odchází. Že se rovnou balí a jde pryč a už ho tady nikdo nikdy neuvidí.
Ahoj kluci
Zírali jsme, že to udělal. Ale šéfa chápeme, Luboš byl normálním řadovým zaměstnancem, vadily nám jeho řeči, dát mu vyšší plat by byla blbost. Takových je opravdu plná ulice. A pochopitelně jsme začali být zvědaví, kdo a kdy nastoupí místo něj. A po týdnu jsme se to dozvěděli a museli jsme se smát. Nejenom my, jeho nejužší kolegové, ale smála se celá firma.
Týden po vyhazovu se totiž ve dveřích zase objevil Luboš. Mysleli jsme si, že si jde vyřídit papíry, vyklidit skříňku, ale on ne. Vypadalo to, že se zase začíná na své pozici zabydlovat. A skutečně. Ptali jsme se ho, co se děje, a on, že po pár dnech volal, omluvil se a ptal se, jestli by se mohl vrátit. A šéf mu na to kývl. Šéfa chápeme, než hledat a zaučovat někoho nového, vezme zpět raději Luboše. Ale z něj máme vyloženě srandu. Není takový hrdina, jak se snažil působit. Dělal machra, ale potom se stalo to, co vždycky. Zase přilezl zpět a sklopil uši.
