Článek
Představy o dokonalé dovolené mohou být pro každého jiné. Někdo miluje poznávání přírody nebo historie, jiný zase nedá dopustit na dokonalý hotelový servis, kde si odpočine. Obojí má svá pro a proti. A tak jako si někdo nedokáže představit celodenní válení se na pláži, já si na dovolené nedokážu představit, že bych od rána do večera někde šmajdal.
Jedu si odpočinout
Teď, s dětmi, je to přece jen trochu jiné. Dobrý hotel, kvalitní zázemí, jídlo, komfort i vyžití – to je v podstatě nutnost. Když jsme ale jezdili jen s partnerkou, měli jsme jasno, jak má dovolená vypadat. Zatímco někteří už rok předem ladili itinerář, kupovali letenky, rezervovali ubytování a s průvodci plánovali každou hodinu cesty, my byli v klidu. Hodně v klidu.
Asi týden před odletem jsme si sedli k internetu, podívali se na last‑minute zájezdy a něco koupili. Sbalili se a vyrazili vstříc dobrému hotelu a jeho službám. Ano – jeli jsme si tam především odpočinout. Od míst, kde žijeme, od známých, kamarádů, lidí, od práce, kolegů i zákazníků. Prostě od všech.
Já se jezdím na dovolenou válet, žrát a pít
Když to někomu řeknu, diví se, kroutí hlavou a mnohdy mnou doslova opovrhuje. Prý že správná dovolená je jen ta, která je plná poznání. Opravdu? A kdo to řekl? Existují snad měřítka, jak si člověk musí dovolenou užít? Jsou snad předpisy, co je správné a co ne? Myslím, že dovolenou by si měl každý užít po svém. Jako někoho nebaví válet se na pláži, mě by nebavilo celý den někde šmajdat jen proto, abych toho poznal co nejvíc.
„Já se jezdím na dovolenou válet, žrát a pít,“ zopakoval jsem známým svou představu. A jasně jim popsal, jak miluju plné bufetové restaurace, plážové i hotelové bary, písčité pláže a čisté moře, bazény s vířivkou. Prostě relax. Možnost vypnout, nic neřešit, s nikým nemluvit, neplánovat, nekomplikovat si den. To je pro mě symbol dovolené: deset až čtrnáct dní nicnedělání.
Ano, je to v pořádku
Stejně jako je pro vás v pořádku brzy ráno vyrazit, pozdě večer se vrátit a mít mobil plný fotek a hlavu zážitků, pro mě je úplně normální se dobře nadlábnout na snídani, obědu i večeři. Je fajn natáhnout se na lehátko, dát si drink, zaplavat si. Vzít do ruky knížku, pustit si hudbu do sluchátek… prostě uniknout od reality, od starostí a stresu, kterých mám v práci víc než dost.
Stejně jako vy nechápete mě, že se válím čtrnáct dní v rezortu, já zas nechápu, jak někdo může narvat auto pivem, jídlem a oblečením, vyrazit do Chorvatska do apartmánu a tam žít úplně stejný život jako doma v Česku – vařit, uklízet, popíjet. Ale lidí, kteří to tak mají, je spousta – a jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Pokud je to baví, ať to tak dělají.
