Článek
Dotování veřejné dopravy považuji za naprosté plýtvání penězi. Občas ji využívám a až na pár opravdu vytížených spojů jezdí vlaky nebo autobusy poloprázdné. A já se tomu vůbec nedivím. Když porovnám, kolik stojí jízdenka a kolik stojí cesta běžným autem, vyjde to skoro nastejno. U auta sice někdy zaplatím za parkování, ale u vlaku nebo autobusu zase potřebuji lístek na MHD. A že je auto pohodlnější, bez nutnosti ohlížet se na jízdní řád, o tom není pochyb.
Volba z rozumu
Jsem čerstvým majitelem elektrického auta. Toho s trojkou v názvu, od americké automobilky. Když jsem si porovnal, že parametrově je tohle elektrické auto srovnatelné s RS verzí známého modelu od mladoboleslavské automobilky a stojí úplně stejně, nebyl důvod váhat. Jediný problém může být pro někoho dojezd. Ano, chápu, kdo jezdí denně a hodně, tomu elektromobil nemusí vyhovovat. Ale pro mě, s nájezdem pár desítek kilometrů denně, je to jasná volba.
Když řeknu, že mě tohle elektrické auto díky dotaci stálo o 200 000 Kč méně, mnozí mě budou chtít ukamenovat. Ale co, dotace na všechno jsou dnes součástí života. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Když těch 200 tisíc leží na stole, byl bych blázen, kdybych je nevzal. Takže najednou mám elektromobil o 200 tisíc levnější než spalovací auto od téže automobilky. Tohle už je volba z rozumu, i když nejste fanouškem elektromobility.
Lepší než veřejná doprava
To auto není jen pohodlnější než veřejná doprava, ale i levnější na provoz. V průměru teď jezdím za 15 kWh na 100 kilometrů. To znamená, že když dobíjím doma nebo u pomalých nabíječek, vyjde mě kilometr zhruba na korunu. U spalovacího auta bych byl na dvojnásobku. I když bych dobíjel na rychlonabíječkách za 13 Kč/kWh, stálo by mě to dva koruny na kilometr. Takže žádný problém, auto stálo méně než spalovák a jezdí za stejné prachy. Jak říkám, volba z rozumu.
Když chci jet 20 kilometrů vlakem, stojí mě to s IN25 slevou kolem 40 Kč. Se svým elektromobilem mě tatáž cesta stojí dvacetikorunu. Ano, je to polovina. Když chci jet 10 kilometrů v MHD, zaplatím 25 Kč. S mým elektromobilem to zvládnu za méně než polovinu, jen za desetikorunu.
A jsem stejně ekologický, možná i víc. Na rozdíl od dieselové lokomotivy za mnou nic nekouří. A stejně jako u trolejbusů nemusí kolemjdoucí čichat výfukové plyny. Ve městě nevytvářím znečištění. Ano, mé auto se muselo vyrobit a při tom vzniklo znečištění, ale to se musí vyrobit i spalovací auta, trolejbusy, autobusy i vlaky. Všechno.
Dává dotace veřejné dopravě smysl?
Se svým elektromobilem snadno překonám veřejnou dopravu, i když bych jezdil sám. Kdybych jezdil s někým a dělil se o náklady, byl bych cenově úplně jinde. Proč tedy stále sypeme tolik peněz do něčeho, co je méně pohodlné a méně výhodné než vlastní auto? Nebylo by lepší ty miliardy, které plynou do veřejné dopravy, radši dát lidem, aby si za ně koupili elektrické auto? Jezdili by levněji, ekologičtěji, pohodlněji a bez ohledu na jízdní řád. Já bych byl pro.
