Článek
Platit za zboží a služby dnes můžeme různými způsoby. Klasikou je samozřejmě hotovost – vytáhneme mince, bankovky a zaplatíme. Stejnou klasikou je ale už i bezhotovostní placení. Ze doby, kdy bylo nutné kartu vložit do terminálu a naťukat PIN, jsme se dostali do situace, kdy stačí kartu jen přiložit. A nejen ji: klidně i hodinky, telefon, prsten nebo bezkontaktní nálepku. Prostě – vývoj nezastavíš.
Jsou lidé, kteří to prý nezvládnou
Po světě samozřejmě běhá spousta zastánců hotovosti. Důvody, proč nechtějí platit kartou, jsou různé: od určitého „patriotismu“, přes praktičnost (když dostávají peníze v hotovosti) až po bláznivé teorie o tom, že by při platbě kartou byli „šmírováni“. Budiž – jejich názor.
A pak je ještě jeden důvod, proč lidé nechtějí platit kartou: prý nevědí, jak na to. Říkají, že jsou staří, novoty neovládají, k životu je nepotřebují. Ano, chápu, že osmdesátiletá babička se dnes už těžko učí něco nového. Ale je platební karta skutečně novinka? Samozřejmě, že ne.
Platba kartou existuje pětadvacet let, to jsi byla ještě mladá
Jednou z těch, kdo tvrdí, že platba kartou je novota, je i moje babička. Je jí osmdesát, důchod vybírá v hotovosti na poště a zarytě tvrdí, že karty jsou novinka, na kterou už nemá hlavu. Pádné argumenty ji nezajímají, má přece svou pravdu a přes to nejede vlak.
„Platba kartou existuje pětadvacet let, to jsi byla ještě mladá,“ říkám jí. Později ale zjišťuji, že jsem se s počtem let pořádně sekl: první akceptované karty se v Československu objevily už v roce 1968 – pravda, tehdy spíš jako rarita.
Ve skutečnosti víc než 25 let
Měl jsem zafixováno, že karty se běžně používají zhruba od roku 2000. Realita je ale jiná: už v roce 1998 bylo v oběhu 1 693 500 platebních karet. Jasný důkaz, že to tehdy byla v podstatě běžná věc. Dnes je rok 2025, takže „normálně“ je používáme minimálně 27 let.
A teď zpět k babičce, která tvrdí, že se v osmdesáti už nic učit nebude. Tahle „novota“ nastala dávno dřív: před 27 lety jí bylo 53 let – věk, kdy člověk má do důchodu ještě daleko a rozhodně mu nezakrňuje mozek.
Jen výmluvy
Řeči některých seniorů, že nezvládají moderní věci, jsou opravdu jen výmluvy – a moje babička bohužel patří mezi ně. Pokud bylo něco běžné v době, kdy jí bylo lehce přes padesát, rozhodně to není dovednost, kterou by se teprve teď musela učit. Když zvládne pračku, mikrovlnku, troubu i myčku, zvládla by i přiložit kartu a naťukat PIN.
Nechce? Bojí se? Preferuje hotovost? Prosím, její volba – to respektuji. Ale vymlouvat se na věk? To byla „stará“ i před 27 lety, kdy už karty dávno patřily k běžnému životu? Asi ne, že?
Zdroj: http://www.bankovni-karty.cz/sbk/historie-platebnich-karet-v-cr/
