Když chceš za svou práci velké peníze, měl bys co nejrychleji zkrachovat

Mít oslavu v restauraci má své výhody i nevýhody. Benefitem je, že se nemusíte o nic starat. Zásoby jídla a pití má restaurace, stejně jako má personál, který obsluhuje, tedy nosí na stůl a sklízí z něj prázdné nádobí. Nevýhodou pochopitelně je to, že to stojí více, než když byste si udělali oslavu doma či na zahradě a veškeré jídlo a pití platili jen v nákupních cenách. A my? Rozhodli jsme se pro dražší a pohodlnější variantu.

Domluvili jsme termín, doladili představu o tom, co budeme a nebudeme chtít a jak bude celá naše oslava probíhat. Byla nám nabídnuta i možnost dortu z restaurace, což jsme odmítli s tím, že budeme mít svůj. Problém to nebyl, jen jsme byli informováni, za veškerý servis okolo doneseného dortu bude účtována paušální tisícikoruna. Neměli jsme s tím problém a kývli jsme na to.

Dort jsme přivezli den předem, restaurace ho uschovala do jejich chladicího boxu. V den D obsluha dort přivezla, pustila se do krájení, servírovala na talířky, sklízela ze stolu. Prostě vše s plným komfortem, kdy se nikdo z pozvaných hostů nemusel o nic starat. Win-win situace pro obě strany.

A potom jsem narazil na článek o italské restauraci, která si za nakrájení narozeninového dortu naúčtovala kolem patnácti stovek. Nijak zvlášť mě to nerozhodilo, ale byl jsem zvědavý na to, co říkají lidé. A nestačil jsem se divit. Prý je to nehoráznost, prý se to děje i tady v České republice a takoví podnikatelé, co si něco podobného účtují, by měli zkrachovat. Měly by dokonce vzniknout seznamy takových podniků, aby do nich lidé nechodili, když si dovolí účtovat za servis okolo přinesených věcí. A ti nejradikálnější se dokonce oháněli ČOI.

Kdybychom si náš dort nakrájeli sami doma, ušetříme tisícikorunu. Ale to jsme neudělali, zaplatili jsme ji restauraci za to, že nám k našemu dortu „půjčila“ nádobí a personál. Tisícovka mi přišla zcela adekvátní, zcela fér. Personál od nás dort den předem převzal, šel ho uložit. V den naší oslavy ho přivezl, prostíral, porcoval, nosil, sklízel ze stolu. A poté ještě umyl podkladovou desku dortu, kterou nám další den vrátil.

Pokud bychom si dort objednali od restaurace, vydělala by na své marži. Ale když máme dort vlastní, neměli by z nás ani korunu. Měl snad personál pracovat zdarma? A co náklady na mytí nádobí, čas spojený se servírováním, prostíráním, ukládáním do myčky, sušením a leštěním nádobí. To vše se počítá.

Jsem přesvědčen, že ti, kteří by si přáli krach takových podnikatelů, řeší v rámci své výplaty každou odpracovanou vteřinu a je pohroma, když by měli zůstat na pracovišti o minutu déle. Ale zaplatit obsluhující personál v restauraci, která na vás nic nevydělává, to je špatné?

Dámy, zkuste si ke kadeřnici přinést svou barvu a požádejte ji, ať vás obarví zcela zdarma. Pánové, k mechanikovi doneste vlastní olej a trvejte na tom, aby výměnu provedl bezplatně. Že to ani jeden neudělá? Potom mu přejte, aby co nejrychleji zkrachoval. Nebo ne?

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-italska-restaurace-si-nauctovala-horentni-sumu-za-nakrajeni-narozeninoveho-dortu-40485950