Článek
Elektromobily se na silnicích objevují stále více. A vzhledem k plánu zakázat spalovací motory, by to měla být i budoucnost automobilismu. No, uvidíme, jak to vše ještě dopadne, či jak se vývoj elektrických aut posune. Ano, mají samozřejmě své výhody. Ticho, zajímavé zrychlení a pružnost akcelerace. Každý den máme u domu vůz připraven s plnou baterkou. Teď na ně firmy mohou využít zajímavých dotací. Některé jsou technologicky opravdu na výši, s možností propojení s mobilem a ovládání na dálku.
Ale nejsou to jenom klady, jsou to také negativa, na která nelze zapomínat. Po reálných zkušenostech s elektromobilem musím říct, že to není vůbec špatné auto. Jenom musíte překousnout fakt, že se stáváte velkým otrokem svého vozu. Připadáte si, že auto neslouží vám, ale vy sloužíte jemu.
Nelze zastavit kdekoliv
Když budete jezdit s elektromobilem jenom krátké cesty, u kterých nemusíte nabíjet, je to ideální auto pro vás. Když ale bude potřeba nabít na cestách, nemůžete zastavit jen tak někde. Musíte zvolit to místo, kde je nabíječka. Takže, zatímco se spalovákem prostě zastavíte na odpočinek, protažení a dočerpání paliva u jakékoliv benzinky, s elektromobilem je to trochu jinak. Musíte si nejprve zastávku naplánovat, podle toho, kde je nabíječka. Protože infrastruktura není dokonalá a stanice rozhodně nejsou na každé benzince nebo odpočívadle. Bohužel.
Dojezd je loterie
Papírový dojezd je podobný, jako papírová spotřeba. Jsou to teoretické hodnoty a dosáhnout jich, je nemožné. Elektromobil má ale oproti spalováku nevýhodu v tom, že jeho dojezd může být opravdu nevyzpytatelný. U spalováku vás až tak neovlivní to, jaké je počasí, nebo jakou rychlostí jedete. U elektromobilu ano. Nízké teploty vyžadující vytápění, dálniční tempo. To je kombinace, která dá vašemu dojezdu zabrat a původní realistický odhad se stane nedostupným číslem. Někdy to znamená nutnost zastavit a trochu dobít. Žádný problém, jenom je třeba zastávku plánovat, viz předchozí bod.
U jakého poskytovatele dobít?
Ceny klasických paliv jsou napříč republikou vesměs stejné. Rozdílem jsou snad jen dálniční úseky, kde je cena hodně nastřelená. Ale vzhledem k dojezdům spalováků lze projet celou republiku i bez zastávky a následně natankovat někde na periferii. A nějaká koruna rozdílu na litru, dělá na nádrži pár desetikorun.
U elektromobilu lze také nabít na jakékoliv stanici. Ale ne tak jednoduše. Obvykle je třeba mít registraci, nebo využít takzvaný „roaming“ jiného poskytovatele. Nebo zvolit jednorázové nabíjení. Tohle všechno se ale může promítat do toho, kolik zaplatíme. A když rozdíl v kW může dělat i několik korun a do auta se vejde už ke 100 kW, je bohužel nutné přemýšlet, u jakého poskytovatele nabít. A znovu k prvnímu bodu – správně naplánovat, kde zastavit.
Bude volno?
Moc často se nestává, že by u benzínky bylo obsazeno. A když, za krátkou chvíli se ke stojanu dostaneme. U nabíječek je problém větší, protože ta krátká chvíle se může protáhnout na desítky minut, v extrémním případě i na více než hodinu. Pravda, v aplikacích lze vidět, zda je volno či obsazeno. Ale pouze v aktuální čas. Nelze si místo například rezervovat a pojistit si. Takže se může stát, že minutu před naším příjezdem dojede jiný elektromobilista. A teď co? Je dost dojezdu na hledání jiné nabíječky, nebo bude nutné čekat?
Nutnost plánování
Na jízdy okolo komína, takové, na které dostačí dojezd a auto se nabije každý den v garáži, je z mého pohledu elektromobil skvělá volba. V případě pravidelnějších delších cest, na kterých bude nutné dobíjet, se majitel neobejde bez neustálého plánování toho, kdy, kde a proč zastaví. Tohle by mohla vyřešit lepší infrastruktura, kdy bude možné opravdu dobíjet na každém kroku, kdy bude třeba ve městech každých +/- 250 metrů nabíjecí stojan. Potom to bude v pohodě.
