Hlavní obsah
Nakupování

„Koupil jsem prošlé pivo a nevědomky ho vypil,“ trval jsem na vrácení peněz

Foto: Freepik

I prošlé zboží mohou obchody prodávat, ale musí o tom informovat zákazníka. To se v mém případě nestalo.

Článek

Jdete do obchodu, v regálu vidíte pivo z menšího lokálního pivovaru, zaujme vás, a tak ho hodíte do košíku, zaplatíte, odnesete domů a dáte do lednice. Situace, která není nijak výjimečná – i pro mě byla vcelku běžná. A když dostanete chuť, otevřete lednici, pivo i láhev a vypijete ho.

Tak jsem to udělal i já. Nejprve jsem pivo koupil, za pár dní otevřel a vypil. A musím říct, že mi chutnalo. Ale s posledními doušky mi pořádně zhořklo – doslova. Podíval jsem se na etiketu a zjistil, že je prošlé. Že uplynulo datum minimální trvanlivosti.

Nic mu nebylo

Prodávat zboží po datu minimální trvanlivosti je v našich obchodech možné. Ale pouze v případě, že je zdravotně nezávadné, pokud je jako prošlé označeno a odděleně umístěno. Tedy za podmínky, že spotřebitel – v tomto případě já – jasně ví, že je zboží prošlé. To jsem ovšem netušil, protože pivo bylo normálně v regálu mezi ostatními. Žádná výrazná cedulka, cenovka ani nálepka. Prostě nic. Vzal jsem ho a ničeho si nevšiml.

Nedělal bych z toho vědu, kdyby se jednalo jen o pár dnů. Pokud pivo vydrží například dva měsíce a datum minimální trvanlivosti (DMT) je do neděle, ani ve středu mu patrně nic nebude, pokud bylo celou dobu správně skladováno, tedy v chladu. Jenže na tom mém bylo uvedeno datum 11. 11. Já jsem si do úst nalil pivo, které bylo prošlé skoro dva měsíce. A to už je dost.

Chci vrátit peníze

Hned druhý den jsem se s vypitou lahví vypravil do obchodu požádat o vrácení peněz. Pivu sice nic nebylo (nebo jsem to nepoznal), ale jde mi o princip. Nechtěl jsem prošlé, chtěl jsem čerstvé. Nejprve jsem si s mobilem v ruce prodejnu prošel a nafotil regál. Stále v něm bylo pár „mých“ piv. Pořídil jsem si důkazy, že pivo je prošlé a nikde nebyla uvedena žádná cedulka o překročení DMT.

Potom jsem přišel k pokladní, vytáhl z batohu prázdnou lahev a dožadoval se vrácení peněz. Její reakce byla předvídatelná – myslela si, že si dělám legraci, a poslala mě do patřičných míst. Teprve když jsem důrazně a zvýšeným hlasem požadoval mluvit s vedoucím prodejny, bylo mi vyhověno.

Peníze jsem dostal zpět

Vcelku chápu, že se vedoucí prodejny ošíval, když viděl prázdnou lahev, za kterou jsem chtěl zpět peníze. Ale já argumentoval tím, že jsem byl podveden. A že nemusí jít nutně o peníze – klidně mi mohl dát stejnou láhev piva, ovšem neprošlou. Chtěl jsem to, co jsem si v dobré víře koupil, ne to, co mi „podstrčili“.

Když ale v prodejně žádné neprošlé pivo z tohoto pivovaru neměli, když jsem vedoucímu ukázal vyfocený regál a lahve a když jsem pohrozil Českou obchodní inspekcí a hygienou, najednou to šlo. Pokladní otevřela kasu a já dostal zpět svých 60 Kč. Sice jsem se mohl radovat, že jsem měl pivo zadarmo, ale víc než radost mě přepadaly myšlenky, co ten téměř dva měsíce starý nápoj udělá s mým žaludkem a střevy. I proto jsem trval na nějaké satisfakci.

Anketa

Koupili jste někdy omylem prošlé zboží?
Ano, stalo se mi to
91,8 %
Ne, nestalo se mi to
8,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 61 čtenářů.

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/datum-minimalni-trvanlivosti-datum-pouzitelnosti-nove-informace/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz