Lahváč, plechovka nebo soudek aneb Co si zabalit na dovolenou do Chorvatska

Velké i malé pivovary v Chorvatsku sice jsou, ale typický Čech nikdy nedá dopustit na tuzemské pivo. Na tradiční ležák plzeňského typu, který ho provází celým jeho životem. A musí ho pochopitelně provázet i na cestě do Chorvatska. Když si ujasní, kolik piv na ten týdenní turnus potřebuje, musí si ujasnit i to, jaké koupit. A tady nastávají komplikace.

V první řadě je třeba si uvědomit, že problém s pivem do Chorvatska je třeba řešit už nyní. Protože se může stát, že poslední týdny nebudou akce na oblíbené značky. Naštěstí sortiment tuzemských europiv vyniká tím, že jejich trvanlivost je v délce několika měsíců, i kdyby na ty lahve od rána svítilo slunce. Jakmile se tedy objeví akce na oblíbenou značku, je třeba kupovat. No jo, ale co?

Lahváč, kuželka, lahvoň… Říkejme si tomuto obalu, jak chceme. Jeho výhodou je určitě fakt, že do světa piva přináší jakousi pivní kulturu. Pivo ve skleněné lahvi celkově dobře vypadá, dá se z ní rovnou pít, ale i nalít do sklenice. Má však řadu nevýhod. Tou první je nutnost mít u sebe stále otvírák, stejně jako je třeba řešit, co s víčkem. Nevýhodou pivní lahve je samozřejmě její křehkost. Pokud spadne, je lahev na maděru a obsah navždy znehodnocen.

Pivní lahve nejsou ani stohovatelné, což může komplikovat převoz do Chorvatska. Řešením mohou být přepravky, které ale stojí stokorunu. A když už jsme u těch peněz, každá pivní lahev je zálohovaná. V ceně tří korun. Nabízí se tedy nutnost vést lahve i přepravky z Chorvatska zpět. Na druhou stranu, cena piva v lahvi + záloha, bývá často nižší, než je tomu u piva v plechovce. No jo, ale kdo by těch 20×3 + 100 Kč obětoval?

Jeden z nejpopulárnějších obalů pro cestovatele. Plechovka je pevná a běžný pád na zem jí často nic neudělá. Je neprůhledná, takže nehrozí problémy, které může způsobit sluneční svit. Plechovky na pivo nejsou zatím zálohované a na jejich otevření nepotřebujeme otvírák. Dají se snadno stohovat, mají dobrý tvar lze je nacpat kamkoliv. Po vypití stačí zmačkat nebo sešlápnout a plechovka zabere minimum místa.

Ale jsou tu samozřejmě i negativa. Mnozí mohou vyčítat hliníkové plechovce, že to není úplně ekologický materiál. To ale Čechovi v Chorvatsku až tak jezdit nebude. A tak hlavním negativem může být nakonec cena. Plechovky jsou prostě dražší než lahve. A to může v rozhodování hrát značnou roli.

Poslední variantou je sud. Klasický pivní sud, který lze sehnat v různých objemech, od nějakých 15 litrů, až po padesátilitrové, ve kterých je celých 100 piv. Na rozdíl od plechovek a lahví se ale sud nedá rozházet po celém interiéru auta, takže zabere v zavazadelníku dost místa. Také je třeba počítat s tím, že sud se neobejde i bez chlazení a dále kompresoru nebo alespoň pumpičky, aby pivo teklo.

Pozitivem je pochopitelně skvělá, asi nejlepší chuť piva, protože je to prostě točené. Pardon, čepované. Negativem však bude trvanlivost naraženého sudu, pokud se Čech nerozhodne tlačit biogonem. Jistotou je také v porovnání s plechovkou nejvyšší cena jednoho piva. A také, že sud si jen tak na pláž nebo výlet, na rozdíl od lahváče nebo plechu, nevezmete.