Článek
Každý, rozumně uvažující člověk má jasno v tom, že opilý člověk nemá za volantem co dělat. Člověk, který se sotva drží na nohách a který z úst sotva vysouká smysluplnou větu, by měl raději lehnout na gauč a nelézt do auta. To je jasné.
Ale co ten, který by si dal třeba jenom jedno pivo? Nebo na Velikonoce malého panáčka slivovice? Symbolicky, během koledy u známých. Lidé bydlí různě, a když máte rozeseté příbuzenstvo po celém okrese, musíte koledu zvládnout autem. A když vám tam nalejí trochu té domácí pálenky, musíte odmítnout. Vítejte v České republice, zemi ve východní Evropě.
Ach, ta nulová tolerance
Hrdě bychom se chtěli řadit do střední Evropy, ale z pohledu tolerance alkoholu za volantem, se řadíme spíše na východ. V ČR je totiž takzvaná nulová tolerance. Tedy, za volantem musíme mít nulu. Jakákoliv vyšší hodnota je problém.
Kromě České republiky mají nulovou toleranci i další země Evropy. Podívejte se do atlasu, abyste věděli, kde leží. Ano, je to východní Evropa. Nulová tolerance je totiž i na Slovensku, ale také v Maďarsku, Rumunsku, nebo Estonsku či na Ukrajině.
Pokrokový západ
Když se ale podíváme na západ od našich hranic, je to jiné. Zde nikdo nedělá drama z toho, že si dal člověk k obědu jedno pivo, nebo že si dal při koledě jednoho malého panáčka, chvíli zůstal na návštěvě a poté sedl do auta a odjel.
Běžným standardem v západních zemích je totiž tolerance 0,5 promile. V přepočtu na alkohol by se do této hranice dalo bez problémů vejít se dvěma vypitými desetistupňovými pivy. Je ale třeba brát v potaz, že každý spaluje jinak a ideální je si svůj stav ověřit. Buď pomocí alkohol testerů, nebo třeba alkoholových kalkulaček.
Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko. To všechno jsou země, kde je tolerance alkoholu za volantem 0,5 promile. Jsou ale i zajímavější výjimky. Třeba Malta a její 0,8 promile, nebo Velká Británie se stejnou hodnotou.
Tak nám se nevěří?
A proč se stále řadíme k východní Evropě? To je jednoduché. Pokaždé, když dojde k diskusi na toto téma, má stejný závěr. Nám se prostě nevěří. Prý když by nám dovolili jedno pivo, hned si dáme dvě. Když by nám dovolili dvě, neskončíme u nich a budeme pokračovat. Už jen to, že západní obyvatelé tuhle důvěru mají, zatímco my ne, nás prostě na ten východ řadí, ať chceme, nebo ne.
Takže letošní koleda byla opět bez symbolických štamprlátek. A očekávám, že změna nepřijde ani následující roky. Snad jenom, že by se někdo z mých příbuzných přestěhoval na normální západ, kde svým lidem věří.
