Článek
Kdo má školou povinné děti, které chodí do školy pěšky, ten se setkává s tím, že jeho potomek musí přejít nějakou vozovku. Někdy přímo u školy. A tam často není jen přechod, ale i asistent. Někdy je to člen městské policie, jindy někdo najatý školou. Někdo, kdo ve slušivé reflexní vestě vstoupí do vozovky, zastaví auta v obou pruzích a dá dětem pokyn, že mohou přecházet.
Bezpečnost dětí
Proč tihle asistenti na přechodech jsou? Každý řekne, že primárně kvůli bezpečnosti dětí. Úkolem asistenta je zajistit, aby dítě bezpečně přešlo na druhou stranu. A je to právě on, kdo v tu chvíli nejvíc riskuje, když vstupuje do silnice. Až teprve když auta stojí a on si je jistý situací, dá dětem pokyn, že mohou jít.
Na tom jednom konkrétním přechodu to možná bezpečnost zaručí — ale z celkového pohledu mi využívání těchto asistencí přijde jako hloupost.
Jak vypadá realita?
Děti přijdou k přechodu, asistent vstoupí do vozovky a zastaví auta. Ta zpomalí, zastaví. Asistent dá pokyn, že se může jít. A dětské stádo se bezmyšlenkovitě, bez jakéhokoliv rozhlédnutí rozběhne na druhou stranu silnice. Jakmile jsou na chodníku, asistent odejde z vozovky a auta se zase rozjedou. Vidíte, co je na tom špatně?
Proč to ty děti učím?
Od mala děti učíme, že před přecházením silnice mají zastavit. Že se mají rozhlédnout na obě strany a pak rozvážně jít. Tak, aby pořád sledovaly situaci a měly jistotu, že auta opravdu stojí. Takhle to děti učím já a předpokládám, že to dělá každý odpovědný rodič.
Jenže pak přijde „dobrá vůle“ školy nebo městské policie a hází mi do toho vidle. Najednou moje dítě nemusí před přechodem zastavit, protože už na něj mává bezpečák, že může jít. A nemusí jít opatrně a rozvážně, protože ten přechod může klidně přeběhnout.
Je to blbě
V zájmu nějaké pochybné bezpečnosti dětem úplně boříme základní návyky. Když desetkrát týdně díky asistenci na přechodu poběží přes silnici bez přemýšlení, mozek si to zafixuje. A já se děsím toho, že na jiném přechodu místo roky vštěpovaných pravidel udělají to samé — prostě se rozběhnou. Protože „takhle je to přece nejbezpečnější“, takhle to přece dělají „ve škole“.
Proto bych tyhle bezpečáky na přechodech zrušil. Nebo jinak: klidně ať tam dospělý postává, ale jen jako dozor, který zajistí, že se každé dítě zastaví, rozhlédne a vstoupí do silnice až ve chvíli, kdy auta skutečně stojí. Ať funguje jako já — táta dítěte, který ho učí správnému přecházení.
