Článek
Když mi volalo neznámé číslo, nevěnoval jsem tomu pozornost. Měl jsem zafixováno, že neznámá čísla jsou většinou obtěžující telefonní operátoři, kteří mi chtějí vnutit nějaký předražený šmejd. A tak kdykoli mi nějaké neznámé číslo volalo, jedním tlačítkem jsem vypnul zvonění a chvíli počkal, až volající zavěsí.
Hovor se už neopakoval, a já se utvrdil v tom, že to nebyl nikdo jiný než nějaký „nabízeč“. Ano, umím mu říct „ne“, umím i zavěsit, ale tahle varianta, kdy to nezvednu, je pro mě zkrátka jednodušší a mnohem pohodlnější.
Někdo volá a znova a znova
Opět začíná zvonit telefon, opět vypínám zvonění a čekám, až to volající vzdá. Tentokrát byl ale hodně neodbytný – telefon zvonil znovu a znovu. Až nakonec ustal. Jenže vzápětí znovu, stejné číslo a opět dlouhé vytáčení. Moje reakce byla stejná: neznámá čísla prostě nezvedám, někdo jenom otravuje.
Když se to opakovalo potřetí, přišlo mi to divné, tak jsem hovor odmítl a napsal SMS zprávu: „Kdo jste a co chcete?“
Tady tvoje partnerka!
Za pár vteřin přišla odpověď v jednoduchém znění: „Tady tvoje partnerka!“ Trochu jsem znejistěl, jestli si ze mě někdo nedělá legraci. Nakonec jsem ale na to číslo zavolal zpátky a hned jsem poznal hlas své partnerky, která mi nejprve pořádně vynadala a potom vysvětlila celou situaci.
Byla jsem okradena
Došlo k tomu, že jí někdo odcizil kabelku s osobními věcmi, peněženkou a telefonem. Číslo, ze kterého volala, patřilo náhodnému kolemjdoucímu, kterého poprosila a on jí vyhověl. Kvůli mé „neschopnosti“ zvedat cizí čísla ho ale zdržela déle, než by si sám představoval.
Chtěla mě primárně informovat o té krádeži, o tom, že jde na policii, a také o tom, že teď nemá svůj telefon, takže se jí prostě nedovolám. Zároveň mě uklidňovala, abych se o ni nestrachoval, že bude v pořádku. A poprosila mě, zda bych se pokusil vystopovat její mobil – pokud ho lapka už nevypnul, neobnovil tovární nastavení a nepokouší se ho právě někde prodat.
Teď to byla „jenom“ krádež
Sodu od manželky jsem dostal ještě jednou doma osobně; prý jsem jako malé dítě, které má ze všeho strach. Že nikdy nevím, kdo mi může nutně volat a proč. A že bych měl umět jakéhokoli nabízeče bez problému poslat do patřičných míst a zavěsit.
Ano, měla ve všem pravdu. Tentokrát to byla „jenom“ krádež, šlo jen o peníze, o nic jiného. Ale někdy může jít třeba o zdraví – o zdravotní indispozici, autonehodu či jiný problém. A mě budou shánět, zatímco já kvůli své hlouposti nechám mobil vyzvánět na stole jen proto, že jsem měl přiblblé zásady.
Nejsem jediný
Se svým přístupem jsem rozhodně nebyl žádný exot. Nezvedání telefonu je naprosto běžná věc. Podle statistik to dělá dokonce celá čtvrtina lidí ve věku 18 až 34 let. Dlouho jsem k té čtvrtině patřil, ale po téhle osobní zkušenosti už naštěstí ne.
Anketa
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-mobil-obavy-z-nejhorsiho-mladi-lide-odmitaji-zvedat-telefon-40485901
