Článek
Suchý únor je každoroční pravidelný test pro toho, kdo chce vyzkoušet, zda vydrží nebo nevydrží bez alkoholu. Co si budeme povídat, sklenici piva, vína, nebo něčeho ostřejšího, si dá čas od času každý. Nebudu se stavět do role nějakého moralisty, i já se občas napiji. Ale je třeba rozlišit, zda je to kvůli chuti, nebo potřebě změnit stav vědomí, nebo potřebě společenského tlaku.
Problém pravidelnosti
Problém nastává, kdy se z pití alkoholu stane pravidelnost, rutina. Kdy se stane doslova koníčkem. To už je jenom krok od velkých problémů. Z těch pozitiv, jako je dobrá nálada nebo uvolnění, se stávají postupně negativní věci, které člověka ovlivňují. Jak pro lidské zdraví, tak i pro jeho psychiku.
A proto je tady suchý únor. Iniciativa, která má jednoduše ověřit, zda zvládneme celý měsíc nepít. Jde o zajímavou sondu do nitra každého z nás. Někdo vydrží, někdo nikoliv, jiný se rovnou rozhodne, že se iniciativy nebude účastnit.
Vydržet
Celý měsíc bez pití je pro mnoho lidí výzva. I pro ty, co alkohol opravdu pijí jenom příležitostně. Za sebe v tom vidím hlavně možnost si otestovat, zda celý měsíc zvládnu bez toho, že si otevřu pivo k nedělnímu obědu, že si ho otevřu večer u televize, nebo že zajdu na dvě točené se svými kamarády. Pokud tomuto všemu odolám, za sebe jsem přesvědčený, že problém s alkoholem nemám a že jsem suchý únor zvládl.
Za dva týdny mě ale zároveň čeká větší rodinná oslava. A tady nastává problém. Mám porušit společenské konvence a nepít? Nebo porušit předsevzetí suchého února a alkohol konzumovat? Tohle je dilema, které jsem si už rozhodl. Pít budu a za porušení suchého února to nepovažuji. Na případný problém s alkoholem by ukazovalo to, že se neobejdu bez rutinního denního piva. Ne to, že jdu jednou na kvartál na oslavu, kde si dám pět kousků a přípitek. Smůla, že to vyšlo zrovna na únor.
Proč únor?
Nehledejme za tím žádnou vědu. Češi jsou známí svou láskou k alkoholu, a tak když už se jim začnou házet pomyslné klacky pod nohy, tak ať to netrvá moc dlouho. Takže když se vyhlásí „zákaz pití“, je třeba ho volit obezřetně. Třeba tak, aby jeho trvání bylo co nejkratší.
A to splňuje právě únor. Zatímco jiné měsíce jsou dlouhé 30 nebo 31 dní, únor trvá jenom 28 dní. V tom nejhorším případě, v přestupném roce, 29 dní. Ale pořád je nejkratší. A kdo už poslední týden chodí s jazykem na vestě a s chutí na sklenku alkoholu, tomu přijde každý den vhod.
