Článek
Jak se dá zničit dlouholeté přátelství? Třeba tím, že si od kamaráda něco půjčíte a on po vás pak vymáhá škodu, za kterou nemůžete. Já jsem akutně potřeboval auto, a tak jsem obvolal přátele, jestli by mi někdo nemohl půjčit svůj vůz. Nakonec se zadařilo. Sedl jsem do auta a vyrazil na otočku do asi 20 kilometrů vzdáleného města. Cesta tam proběhla hladce. Jenže zpáteční cesta se proměnila v noční můru.
Auto zůstalo stát
Ujel jsem asi 5 kilometrů, když se na palubní desce rozsvítilo několik červených kontrolek a nápis „STOP“. Vzápětí motor zhasl. Rychle jsem zajel ke krajnici, zapnul výstražná světla a přemýšlel, co dál. Zkusil jsem několikrát nastartovat, ale auto nereagovalo. Oblékl jsem si reflexní vestu, vzal výstražný trojúhelník, postavil ho za auto a zavolal kamarádovi.
Zeptal jsem se, jestli má sjednanou asistenční službu, nebo jestli to budeme řešit jinak. Nakonec jsme se domluvili, že auto odtáhneme. Pomohl nám další známý a vůz jsme převezli 15 kilometrů zpět. Považoval jsem situaci za vyřešenou. Auto se porouchalo – takové věci se prostě stávají. Bylo to starší, ojeté auto, žádná novinka z autosalonu. Ale sloužilo.
Zaplať mi opravu
Myslel jsem, že vrácením auta a malým dárkem jako poděkováním je všechno u konce. Jenže pár týdnů nato se mi kamarád ozval znovu. Sdělil mi, že auto má opravené, a poslal mi fakturu za opravu s tím, že ji mám zaplatit.
Nejdřív jsem si myslel, že si dělá legraci. Jenže to myslel naprosto vážně. A oprava nebyla nijak levná. Vzhledem ke stavu jeho auta jsem pochyboval, že se vůbec vyplatilo takovou opravu provádět. Ale jemu to bylo jedno – počítal s tím, že účet zaplatím já.
Nic platit nebudu
Trval jsem na svém: nic platit nebudu. Ano, auto se porouchalo, když jsem s ním jel já, ale rozhodně to nebyla moje vina. Řídil jsem správně a ohleduplně. Pokud bych auto naboural nebo poškrábal, samozřejmě bych za opravu zodpovídal. To by byla jasná řidičská chyba, moje chyba.
Ale tohle? To byla náhoda. Technická závada, která vznikla vlivem stáří, dlouhodobého opotřebení, nebo špatné údržby. Prostě smůla, že se to stalo zrovna mně.
Přátelství u konce
Teď už vím, že půjčit si kamarádovo auto byla chyba. Příště si raději zaplatím taxi nebo si půjčím auto z půjčovny. Nejvíc mě ale mrzí, že tímto skončilo naše přátelství. Kamarád mi řekl, že se srovnáme až tehdy, když zaplatím opravu.
Protože to odmítám – za poruchu jsem nemohl – už spolu kamarádi nikdy nebudeme. Nu což, aspoň teď vím, že z jeho strany to přátelství asi nebylo tak upřímné, jak jsem si myslel.