Článek
Říká se, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. U některých chlapů o tom ale pochybuju. Reálnější je, že se někteří právě připlazili ze své jeskyně s kyjem v ruce — aspoň podle toho, jak se doma chovají. Tedy jaké standardy vyžadují a co považují za „správné“.
Já tvrdě makám
A kdo ne? Pokud ti vadí tvoje každodenní rutina a těžká práce ve fabrice u pásu, měl ses líp učit nebo se aspoň trochu posouvat. To, že jsi skončil v továrně mezi agenturními zaměstnanci, je spíš k pláči než k chlubení. Dělat desítky let práci, kterou zvládne skoro kdokoliv a kterou brzy stejně nahradí robot, fakt není životní úspěch.
To, že tvrdě makáš, může být pravda. Jenže tu práci děláš dobrovolně a hlavně: nejsi jediný chlap na světě, kdo má těžkou práci. A už vůbec ti to nedává právo chovat se doma jako hulvát — zvlášť k vlastní ženě.
Chci mít teplou večeři
Ty v práci v kantýně nemáš teplý oběd? Jasně že máš. Tak proč bys měl mít ještě teplou večeři. Dvě teplá jídla denně možná nemá ani šlechta, tak proč by tenhle standard měla držet průměrná rodina?
Jestli máš hlad, ve skříni je chleba. A v lednici sýry, salámy, pomazánky, medy, párky a další věci. Máslo zvládneš vyndat sám — a jestli jo, tak ho zvládneš i namazat, ne?
Jdu na pivo
Pořádná teplá večeře se samozřejmě musí spláchnout. Ne vodou, ale něčím, co má voltáž. Ano, alkoholem. Nech ušmudlaný talíř na stole a honem utíkej do nejbližší putyky čtvrté cenové, nadávat na život, vládu, Evropskou unii i „tu svou starou“. Dej svých sedm kousků, k tomu nepostradatelného panáka rumu a pak se váhavým krokem vydej domů.
Postarej se o děti
A ráno to začne nanovo. Jsi pán tvorstva, kafe ti musí uvařit žena. A k němu cigáro — bez téhle rutiny to nejde. Venku je zrovna hnusně, takže si samozřejmě zapálíš rovnou v kuchyni. Co na tom, že budou děti smrdět kouřem — ať si zvykají na tvrdý život. S tebou se taky nikdo nemazlil. Za pár desítek minut už musíš být u píchaček a jet svou „tvrdou“ osmihodinovou rutinu.
Tvoje manželka pochopitelně obstarat musí všechno kolem vašich pěti dětí. Děti, které sice neuživíte, ale s kondomem ten sex přece nikdy „pořádně“ neužiješ, viď? Ráno jim musí nachystat snídani, vypravit je do školy, dopoledne se věnovat tomu nejmladšímu, potom přivítat děti, udělat s nimi úkoly, zkontrolovat povinnosti a hlavně — navařit. Přece přijdeš z práce na tu teplou večeři, která je stejně jen nudný a „nutný“ mezičlánek mezi prací a hospodou.
Bude líp
Jasně, že bude líp. Z výplaty ti po tom, co propiješ a prohulíš, sice moc nezbyde, ale na Sportku nedáš dopustit. Tak pravidelně sázíš plný tiket za pár stovek. Jednou to přece padne a konečně bude líp.
Jen škoda, že zrušili výherní automaty v hospodě — mohlo být líp už dávno, protože po tom, kolik jsi do nich naházel, se to přece už muselo otočit! Takže: Na život!
