Článek
Kdo ví, na jakých seznamech moje mobilní číslo figuruje. Snad každý týden mi volá někdo, kdo pro mě má skvělou, neodolatelnou nabídku. Jednou je to elektřina, podruhé plyn, pak zase pojištění. Jindy půjčky, kreditní karty a nakonec tarify, internet nebo televizní služby. Člověk by v tu chvíli mohl nabýt dojmu, že všechno, co má, je extrémně drahé. Jenže ono je to jinak.
Dobrý den, jakého máte operátora?
Zvoní telefon, na displeji neznámé číslo. Zvedám hovor, představím se a na druhé straně slyším, jak někdo zamumlá své jméno, název jakési společnosti a vzápětí ohlásí, že hovor je monitorovaný. Aha – další prodejce. Nechám ho mluvit a zjistím, že jde o můj mobilní tarif. Hned se ptá na toho, u koho jsem, a také na to, kolik aktuálně platím.
Tohle mám, tohle chci
Není to poprvé, co mi někdo takový volá, takže rovnou popisuji svůj tarif: co v něm mám a za kolik. Kdysi jsem si ho u svého operátora dokázal vyhádat a troufnu si říct, že bych těžko našel lepší poměr cena–výkon. Neomezené volání, neomezené SMS, neomezená data, vysoká rychlost, služby v zahraničí – a to všechno za pár stovek. Když to volající slyší, následuje delší odmlka.
To vy mě otravujete, tak prosím, nabízejte
Ptám se, jestli tam ještě je, když tak dlouho mlčí. Prý ano. No skvělé. „To vy mě otravujete, tak prosím, nabízejte,“ rýpnu si. A on vážně začne vyprávět, jaký tarif by mi mohl nabídnout. Poslouchám a postupně zjišťuji, že parametrově je o něco horší. „Dobrá, a kolik za to?“ ptám se. Když cenu vysloví, rozchechtám se. Jízlivě se ho zeptám, jestli si všiml, že ta jeho částka je o 300 Kč vyšší než to, co platím já.
Očividně ještě neměl dost, protože se hned vyptává na domácí internet a televizi. A protože i tam mám ceny velmi dobré, nechtěl jsem ho dál trápit a hovor jsem raději ukončil.
Co tam pracuje za lidi?
Vím, že je to jeho práce nabízet to, co mu vedení určí. Ale není mu vážně hloupé nabídnout horší tarif za vyšší cenu? Jak asi čeká, že zareaguji? Nebo to po něm snad vyžaduje vedení – říct to za každou cenu?
Chápu, že se každý musíme nějak živit a i on si chce vydělat peníze. Když mu ale sdělím parametry svého tarifu i cenu a on ví, že se na stejnou úroveň nemůže dostat, nabízí se jen jedna správná reakce: uznat, že jsem na tom dobře, a přiznat, že nic lepšího mi nabídnout nemůže. Zajímalo by mě, jestli se už někdy našel někdo, kdo k nim skutečně přešel, přestože by platil víc. I když… možná ano. Lidi jsou dnes různí.
