Článek
Si představte, že půjdete do hospody, objednáte si jedno pivo a na účtu se objeví cena 80 Kč. A ne, nemluvím o nějakém pivním speciálu z minipivovaru. Mluvím o průmyslovém europivu, který se stal jakousi měrnou jednotkou pro cenu piva. Ano, je to Plzeňský Prazdroj. Ceny šly po Novém roce v některých hospodách opět nahoru kromě jiného kvůli přesunu čepovaného piva z desetiprocentní do jednadvacetiprocentní sazby DPH. A mluví se o tom, že by půllitr Prazdroje mohl stát i 80 Kč. To už si každý rozmyslí, jestli si do té hospody zajde, nebo radši bude sedět doma.
Tak proč to pořád berete?
Jasně, jsou hospody, kde to bude žít, i kdyby tam pivo stálo několik stovek. Nejsou to jenom pražské turistické pasti cílené na turisty, ale jsou to především vyhlášené pivnice, kam kromě štamgastů zavítá každý pivař, který hlavní město navštíví. Tam více než o to pivo jde o celkový zážitek a možnost si v seznamu přání odškrtnout návštěvu některého z daných podniků.
Oproti tomu jsou hospody, které se drží z posledních sil. Přesto ale u nich na čepu stále najdeme Plzeň. Přitom z těch všech tuzemských průmyslových europiv je rozhodně nejdražší. A chuťově, tedy z mého subjektivního pohledu, to žádná bomba na to, aby si obhájilo takovou cenu, rozhodně není. Proč tedy ve své hospodě stále držet nejdražší Prazdroj, když očividně ta parta štamgastů, kteří na něj chodí, podnik stejně neuživí. A ti, co ke svému životu potřebují pivo každý den, těm je stejně jedno, co do sebe lijí. Tak proč to nezkusit s ekonomičtější značkou, mít na každém pivo stejný zisk, a přitom nižší číslovku v pravé části jídelního lístku?
A proč nutně sudové?
Můžeme zajít ale ještě dál. Proč nutně kupovat sudové. Každý ví, že po naražení průběžně ztrácí svou kvalitu a nevydrží neomezeně. Nehledě na nutnost nějaké to pivo odtočit každý den při otevření. Konec sudu by se hostovi do sklenice také neměl dostat. K tomu ještě všechny možné i nemožné náklady spojené s péčí o výčep, aby sudové chutnalo dobře. Není se čemu divit, že v poloprázdné hospodě to ekonomicky nemůže vycházet.
Tak proč prostě nezrušit sudové a nevzít lahvové. Ano, myslím to vážně. Mně jako soukromé osobě prodají v obchodech sudovou Plzeň za 32 Kč, lahvovou za 25 Kč. Už jenom tady je rozdíl 7 korun v nákupu. Lahváč přitom hodím do lednice nebo do sklepa, nemusím řešit tlačný plyn, sanitaci výčepu a další věci, které zisk z každého načepovaného půllitru snižují. Přitom na lahváči je jediným nákladem voda na umytí sklenice – pokud na ní host trvá.
Pivo, nebo institut hospody?
Jde v té naší české pivní kultuře o to čepované pivo, nebo o ten institut hospody, jako takové? Pokud si lidé bez problémů koupí basičku piva domů, proč by si to stejné nemohli dát v hospodě? S jistotou, že bude rozhodně levnější než točené a hlavně, s tou partou přátel, kvůli které se do hospody chodí. Mnoho štamgastů by řeklo, že je víc zajímá atmosféra než to, jaké tam mají pivo.
