Článek
Chtěl jsem si užít příjemné vánoční chvíle, a tak jsem ve svém okolí vyrazil hned na několik konaných trhů a jarmarků. Mám tahle místa rád – je tam živo, panuje příjemná atmosféra, jsou tam stánky, kde se lze občerstvit i nakoupit si něco domů. Od různých dekorací a drobností až po potraviny. Bohužel, zhodnocení mnou navštívených akcí zrovna pozitivní není.
Proměna trhů je pozitivní
Jedno se dnešním vánočním trhům musí nechat – stánkaři jsou rok od roku lépe vybíráni. Doba, kdy na náměstích v době adventu prodávali typičtí „světští“ nebo různí trhovci s textilem pochybné kvality, je dávno pryč. Dnes opravdu dominují spíše drobní podnikatelé, kteří nabízejí své výrobky. A ano, chápu, že ty mají kvalitu a kvalita se musí zaplatit. Proti tomu nic nemám, to je jasné. Ale kde je ta hranice pro mě akceptovatelné ceny?
Z adventních a vánočních trhů se staly spíše farmářské jarmarky, kde většina věcí, které se prodávají, jsou domácí. Svařák tam nevaří z krabicového vína ze supermarketu, ale z vín menšího vinařství. Klobásy z udírny nejsou z velkoobchodu, ale od lokálního řezníka. K celkové příjemné atmosféře to přispívá velmi dobře – dokud se nekouknete na cenovky.
Kde je ta hranice?
Pro každého je akceptovatelná hranice někde jinde. Někdo nedá za dvojku svařáku více než 60 Kč, další stovku, a pro jiného je akceptovatelná cena 150 Kč. To je naprosto v pořádku. Každý má jiný příjem, každý má jinou kupní sílu a pro každého je ta hranice jinde. Já jsem roky neměl s cenovou hladinou na vánočních trzích problém. Ale mám pocit, že aktuálně to překonává určitou pomyslnou mez, přes kterou jít prostě nechci.
Pro mě drahé
Jako příklad poslouží vánoční jarmark v menším, asi šestitisícovém městě. Stačilo projít kolem několika stánků a bylo mi jasné, že se tu moc neobčerstvím a že si toho domů moc neodnesu. Chápu, že pro někoho je to pořád akceptovatelné – fronty tomu nasvědčovaly. Ale pro mě už ne. Pro mě už jsou ceny spíše známka toho, že prodejce zkouší, kam až se může dostat. A že vánoční čas je skvělou možností, jak si z trhů udělat stroj na peníze. Nebo je to ještě trochu jinak?
Můžou za to trhovci, nebo města?
Ne, nelze vše vytýkat jenom trhovcům. Je jasné, že ti chtějí a musí vydělat a nechtějí odjíždět s prázdnou. Musí tedy mít takový obrat, aby nejen vydělali, ale hlavně aby zaplatili i za pronájem svého stánku. A i tady může být zakopaný pes. Je fajn, že se z trhů podařilo vytlačit „světské“ a dát prostor lokálním podnikatelům. Ale není na místě se zamyslet i nad tím, kolik mají platit?
Příklad toho, na kolik mohou pronájmy stánků vyjít, ukázalo Brno. To se nedrželo při zemi a jako hlavní hvězdu pozvalo Leoše Mareše, který natáhl ruku pro půlmilionový honorář. Odkud se vzal? Je to výtěžek z pronájmu stánků. A to není jediný interpret – budou tu i jiní a jejich produkce vyjde na dva miliony korun. Zdá se vám to hodně? Tak se podržte. Letošní výtěžek z pronájmu míst trhovců činil necelých 21 milionů korun, což je o deset milionů více než loni.
Spočítal jsem, že v Brně bude letos 179 stánků. Jednoduchými počty se dostávám k průměru, že za jeden stánek po dobu trvání vánočních trhů zaplatí prodejce skoro 120 000 Kč. Potom ty vysoké ceny mnoha prodejců začínám chápat. Aby měli nějaký zisk, musí nejprve pokrýt tuto částku a teprve potom mohou začít počítat, kolik vydělají.
Tak o čem to je?
O čem tedy vánoční a adventní trhy jsou? O setkávání lidí, o atmosféře, nebo o penězích, výdělcích a o tom, udělat si z lidí chodící peněženky? Kde mám hledat viníka? Jsou to stánkaři s vysokými cenami, které nadsadili proto, aby vydělali na nájem? Nebo to jsou města, která nasadila vysoký nájem, aby měla víc peněz do svého rozpočtu? Komu mám zazlívat, že si letošní trhy užívám jen do té doby, než se kouknu na cenovky u jednotlivých stánků?
Anketa
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-hlavni-hvezdu-brnenskych-vanoc-marese-zaplatili-stankari-v-drazbe-prodejnich-ploch-40493110, https://brnenskevanoce.cz/mista/
