Článek
Zatímco zákazníci hledají způsoby, co nejvýhodněji nakoupit, obchodníci přemýšlejí, jak co nejvíce vydělat. Prodejci potřebují přilákat zákazníky a přimět je nakoupit. Přitom ale často nemají ty nejvýhodnější ceny.
Češi už ale taktiku obchodů prokoukli. Podle průzkumu E-commerce Barometr 2026 sice Black Friday zná 95 % Čechů, ale 52,4 % z nich si slevy raději ověřuje, protože jim nevěří.
Původ Black Friday
Dnes si většina zákazníků, kteří tento pojem znají, představí zejména výhodné nákupy. Jenže původ názvu rozhodně tak příjemný není, protože souvisí s ekonomickou krizí. V roce 1929 po krachu na newyorské burze zorganizovali obchodníci den plný slev, aby jejich ztráty nebyly tak velké. Odtud pochází označení Black = černý, protože pro obchodníky byl takový propad noční můrou.
Ustálené spojení Black Friday ale pravděpodobně vzniklo někdy kolem roku 1961 ve Filadelfii. Každý čtvrtý čtvrtek v listopadu slaví v USA Den díkůvzdání. Následující den v pátek, se vydávali lidé do obchodů nakupovat vánoční dárky, kolabovala doprava, všude byly zácpy a policie měla napilno. Prodejci toto chování zákazníků chtěli využít ve svůj prospěch, a tak začali nabízet velké slevy. Díky tomu se dostali tzv. do černých čísel, tedy do zisku.
Černý pátek se později rozšířil i do zbytku světa. Mnoho obchodů tuto slevovou akci neomezuje na jediný listopadový pátek, ale k výhodným nákupům láká klidně už od poloviny měsíce.
Přeškrtnutá cena dokáže přesvědčit
Chcete si pořídit kávovar. V elektru uvidíte jeden za 10 499 Kč, druhý stojí stejně, ale bude u něho přeškrtnutá částka 20 998 Kč a nápis sleva 50 %. Který kávovar na vás podle ceny zapůsobí více? S největší pravděpodobností ten, který je údajně zlevněn o polovinu, ačkoli za oba zaplatíte stejně.
Tento princip souvisí s tím, že si při rozhodování vytvoříme určitou představu o hodnotě zboží a podle ní usuzujeme, zda se nákup vyplatí, nebo ne. Čím větší a uvěřitelnější rozdíl mezi cenami je, tím zajímavěji cena působí.
Problém ale je, že původní cena rozhodně nemusí odpovídat skutečnosti. Obchod může zboží nejdříve zdražit a až pak jej zlevnit, aby sleva vypadala co nejvýrazněji. Zákazník tím získává dojem, že ušetřil tisíce korun, ale ve skutečnosti může jít o pouhých sto korun.
Nejde přitom o žádné domněnky. Tyto praktiky se v ochodech skutečně objevují. Evropská komise při kontrole Black Friday akcí v roce 2022 zjistila, že přibližně každá čtvrtá informace o slevě nebyla v souladu s evropskými pravidly.

Nenechte se zlákat falešnými slevami
Proč nakupujeme, i když slevám příliš nevěříme?
Mnoho Čechů slevám na Black Friday nevěří, ale přesto se někdy nechají zlákat a nákupu podlehnou. Při nakupování totiž často vyhrávají emoce nad rozumem. Výrazná sleva v nás vyvolá dojem, že už se nemusí opakovat a že získáme něco navíc – obvykle doufáme, že ušetříme.
Obchodníci navíc na zákazníka vytvářejí tlak odpočítáváním času, upozorněním na poslední kusy skladem nebo hlášením, že si stejný produkt právě prohlíží další lidé. Získáváme pak dojem, že musíme jednat rychle.
Paradox Black Friday spočívá v tom, že často nakoupíme zboží ve slevě, které ale vůbec nepotřebujeme. Nakonec tak utratíme více, než jsme původně plánovali.
Jak poznat skutečnou slevu od uměle vytvořené?
V Česku naštěstí funguje pravidlo, které by mělo těmto trikům zabránit. Pokud obchod oznámí slevu na výrobek, musí společně s ní sdělit také nejnižší cenu, za kterou výrobek prodával během posledních 30 dní.
Při nákupu by zákazníci měli porovnat cenu během posledního měsíce s aktuální cenou po slevě. Pomoci mohou nejrůznější srovnávače cen. Vyplatí se také podívat třeba na internet a zjistit, za kolik stejné zboží prodává konkurence.
A na závěr možná nejjednodušší rada: před začátkem Černého pátku si stanovte, co skutečně potřebujete koupit a kolik jste ochotni utratit peněz. Pokud plánujete nákup nového spotřebiče, může Black Friday přijít vhod. Pokud však podlehnete impulzivnímu nakupování, může vám takový pátek udělat díru v peněžence.
Zdroje:





