Přichází ledoví muži, kteří děsí zahrádkáře

Každý rok v polovině května mezi zahrádkáři a pěstiteli kolují obavy, protože s příchodem Pankráce, Serváce a Bonifáce se vyskytují velmi často přízemní mrazíky. Právě proto se jim říká ledoví muži. Zahrádkáři nervózně sledují předpověď počasí, pěstitelé chrání sazenice a mnozí si znovu připomínají známé pranostiky o pozdních mrazech. Přestože dnes máme moderní meteorologii, tradice ledových mužů stále přežívá. Kdo ale vlastně byli Pankrác, Servác a Bonifác? A proč se jejich jména už po staletí spojují s náhlým ochlazením?

Nejde však o žádné pohádkové postavy, jak by se možná na první pohled mohlo zdát. Ve skutečnosti byli tito muži křesťanskými světci, jejichž svátky připadají na 12., 13. a 14. května. Právě v tomto období se ve střední Evropě často objevovalo krátké ochlazení, které doprovázely ranní mrazíky.

Svatý Pankrác, jehož svátek připadá na 12. května se narodil pravděpodobně kolem roku 289 a už jako mladík přijal křesťanství. V době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána odmítl zapřít svou víru, a proto byl ve čtrnácti letech popraven. Stal se symbolem odvahy a věrnosti.

O den později slaví svátek Svatý Servác. Podle legend byl biskupem v nizozemském Maastrichtu a žil ve 4. století. Servác byl považován za ochránce před nepřízní počasí, zejména před mrazy a krupobitím. Lidé se k němu modlili, aby ochránil jejich úrodu, protože právě v květnu mohlo náhlé ochlazení zničit čerstvě zasazené rostliny a ovocné květy.

Třetím z ledových mužů je Svatý Bonifác, jehož svátek připadá na 14. května. I on byl raně křesťanským mučedníkem. V lidové tradici se jeho jméno spojuje především s poslední vlnou jarních mrazů. Po Bonifácovi už podle pranostik mělo konečně přijít stabilnější a teplejší počasí.

Aby ale tito muži nebyli tolik osamocení, často se k nim přidává uplakaná Žofie, která slaví svátek 15. května a mnohdy zasadí poslední mrazivý políček. V lidové tradici se říkávalo, že Žofie je kuchařka tří ledových mužů.

Naši předci byli mnohem více závislí na počasí než jsme dnes my. Zemědělství tvořilo hlavní součást jejich života. To, co si lidé vypěstovali určovalo, kolik bude úrody a zejména potravy po zbytek roku. Tím nechci říct, že dnes mrazy zemědělcům neškodí, ale případné škody pocítíme zejména v našich peněženkách, až půjdeme na nákup do supermarketu.

Lidé si proto po generace všímali přírodních cyklů a vytvářeli pranostiky, které měly pomoci předpovídat počasí. Ukázalo se, že kolem poloviny května se opravdu často objevovalo ochlazení způsobené prouděním studeného vzduchu od severu. Obvykle tak po několika teplých dnech přišla studená fronta a noční teploty klesaly pod nulu. A právě tehdy bývala nejohroženější vinná réva, ovocné stromy i čerstvě zasazená zelenina.

Období mrazů se proto spojilo se jmény světců, jejichž svátky do těchto dnů připadaly, a tak vznikli ledoví muži.

S ledovými muži se pojí celá řada lidových pořekadel. Mezi nejznámější patří:

Tyto pranostiky byly důležitou součástí venkovského života. Zkušený hospodář dobře věděl, že vysadit citlivé rostliny příliš brzy se nemusí vyplatit.

Moderní meteorologové potvrzují, že ochlazení v polovině května skutečně není náhoda. Počasí je mnohem složitější a změny klimatu způsobují, že průběh jara bývá méně předvídatelný.

Přesto se statisticky stále objevují přízemní mrazíky právě v tomto období. Proto mnoho zahrádkářů raději čeká s výsadbou rajčat, paprik nebo okurek až po „zmrzlých“. Staré pranostiky tak ani v době moderních technologií úplně neztratily svůj význam. A jak jste na tom vy? Už máte zasazeno nebo vyčkáváte?

Autorský článek byl sepsán za pomoci následujících zdrojů:

https://www.pestik.cz/a/tri-zmrzli-muzi

https://www.krasno.cz/cs/aktualita/ledovi-muzi

https://www.darkoviny.cz/blog/ledovi-muzi-pankrac–servac-a-bonifac/?srsltid=AfmBOoo8QX7DYPXCsJLD1X-tXoohbc-rB3-XMRUpxTrgNIX0DoxfmvXB

https://zoom.iprima.cz/historie/pankrac-servac-a-bonifac-346647