Článek
Poznali se v práci. Ona tam nastoupila brigádu při mateřské a on se do ní ihned zamiloval. Netrvalo to dlouho a slovo dalo slovo a z Jirkova bytu se stalo hnízdečko lásky.
Zamilovaní byli natolik, že chtěli za každou cenu být spolu. Jednoho dne Olinka sebrala děti a opustila manžela. Nastěhovali se k Jirkovi a tehdy to začalo.
Soužití s dětmi bylo pro Jirku utrpením od začátku, jen si myslel, že si časem zvykne. Nestalo se. S dětmi si vůbec nesedli. I když se Jirka ohromně snaží, děti mu připadají rozmazlené a nevychované. Srovnání s ostatními dětmi nemá kde získat. V rodině žádné malé dítě nemají a s těmi od kamarádů se tak často nestýká.
Netušil ani přinejmenším, kolik času a péče těm malým dětem bude muset věnovat. A když to člověk nedělá s láskou, jen ho to obtěžuje. Jirkovi došlo, že se bude muset každý den přetvařovat, aby Olinku neztratil.
Snažil se je mít rád, ale nějak mu to nejde. Není to zlý člověk, jen prostě není na rodinu připravený. O to horší je, že má jiný názor na výchovu. Na jeho názory ale nikdo není zvědavý, protože on přece žádné děti nemá, tak jak by mohl mít nějaký názor.
Jirka už moc dobře ví, že takhle jim to už moc dlouho nevydrží. Dle mého názoru by měl Olince říct do nejdříve pravdu a řešit to. Ublíží jí tak jako tak! Ještě jsem neviděla matku, které by nevadilo, že někdo nemá rád její děti. Natož když je ten někdo její vysněný muž, kvůli kterému dokonce opustila manžela a milujícího otce.
