Článek
Když jsem psala článek Ona se kvůli němu rozvádí. On nemůže vystát její děti. nevěděla jsem, že za zdmi mého bytu se odehrává podobný příběh.
V bytě vedle žije sympatická drobná blondýnka Lucie. Takové to milé stvoření, které moc nemluví. Usměvavá, tichá spořádaná. O to víc mě překvapilo, když jsem ji v létě potkala s jejím novým partnerem. Velký chlap s plnovousem. Hlučný, ale veselý. Tak snad jim to bude klapat.
Možná by jim to i klapalo, ale děti tohoto nového přítele to zřejmě vidí jinak! Jsou tři je jim cca od 3 do 8 let. A když je má táta na víkend, teror zažívá nejen drobná blondýnka a její pes, ale s nimi i polovina bytového domu.
Já jsem z domu většinou pryč a nijak mě to neomezuje. Když tak si pustím hlasitěji hudbu nebo prostě vypadnu ven. Horší byl,o když jsme si s partnerem chtěli dopřát romantickou večeři. Ta skončila debatou o tom která antikoncepce je nejúčinnější.
Dupání, křik, pištění, pláč. A to od rána do večera. Nechápu, kde na to berou sílu jejich hlasivky. Nic podobného jsem opravdu ještě neslyšela. A je pravda, že jsem už mezi sousedy zaslechla diskuse stran výchovy. Ano, je tu spousta rodin s dětmi a občas nějaké slyšíte, ale tohle je opravdový extrém.
Když jsem jednou potkala Lucii venku před domem, jak venčí psa a očividně se jí nechtělo domů, bylo mi jí líto. Pozvala jsem ji k sobě na kafe a pak se nestačila divit.
Samozřejmě jim chodí kvůli dětem bušit na dveře kde kdo ze sousedů. Byla tam už dvakrát policie na udání. Děkuje jen tomu, že se jim děti povede nahnat do postele před dvaadvacátou hodinou. Jinak by mohli dostat pokutu od obce za rušení nočního klidu.
Zeptala jsem se, jestli jim samotným to nevadí, že mají doma takový hluk. Samozřejmě, že vadí! Ale protože mají od „královny matky“ výslovně zakázáno je okřikovat či jen napomínat, řeší to sluchátky nebo několikahodinovým venčením psa. Otec je na ně krátký, když jim něco zakáže, starší děti to ihned napráší mamince. Navíc jim tatínek dost ustupuje, protože se bojí, že by za ním pak nechtěly a on je tak vídal ještě méně.
Jejich výlety končí vykázáním z restaurací nebo „jen“ šílenou ostudou. Lucka proto přítele s dětmi posílá občas samotného, aby si prý děti sám víc užil. A je snad i pravda, že jsou klidnější. Lucka má podezření, že jsou na ni naočkovaní od mámy, a proto jsou v její přítomnosti k neutišení.
Lucka se prý před ostatními sousedy tolik stydí, že vždy sleduje kukátkem, jestli je někdo na chodbě, než vyrazí z bytu. Někteří sousedé ji prý už dokonce ani nezdraví.
Nakonec si jen vzdychla. „Úplná rodinná idylka!“
Na jednu stranu je mi jí líto. Na druhou stranu si přece taky musí dupnout. Ve vlastním bytě by se neměla řídit „cizími“ pravidly.
