Filtry, dezinfekce a zázračný stroj: pomoc Mykolajivu odříznutému od vody

Nezávadná voda už mykolajivským potrubím neteče déle než půl roku. Místní o ni připravila invaze ruského režimu a boje, které zničily systém vodovodního napájení. I přesto ve městě mnoho lidí zůstalo. Často šlo o osoby vyššího věku, se zdravotními omezeními, nebo o ty, kdo o ně pečují. Všichni ve svých domovech čelili nejen riziku okupace nebo ostřelování, ale také výpadkům dodávek energií a akutnímu nedostatku pitné vody.

Když jedenáctého dubna vyschly kohoutky, objevily se na veřejných místech cisterny a sudy s pitnou vodou. Vydat se pro ni však ve městě, na které bez ustání míří ruské rakety, znamenalo riskovat vlastní život. Jiná možnost ale nebyla - a to ani pro dobrovolnické skupiny, které odtud vodu právě starším lidem a osobám s pohybovými omezeními rozvážely.

Situace se ještě zhoršila s příchodem léta. „V květnu k nám přiváželi kvalitní vodu z Oděsy, pak ale přestali. Nejspíš kvůli nedostatku benzinu. Voda se začala vozit odjinud a kvalita se zhoršila. Projevilo se to už po dvou dnech, co voda stála v barelech - na hladině se tvořil mastný film a po stěnách zelený povlak,“ popsal šestasedmdesátiletý Igor našemu spolupracovníkovi Borisovi, který v Mykolajivu v době ruské invaze rozváží dezinfekci, pitnou vodu a filtry na její čištění.

Souhrou nižší kvality vody, letních veder a nemožnosti udržovat nádoby čisté, se už ani městem distribuovaná voda nedala označit za pitnou. To nezlepšila ani snaha využít vodu z řeky Jižní Bug. Silně znečištěná řeka přitéká z průmyslových regionů, ničí potrubí, a protože je slaná, není vhodná ani k mytí nebo praní prádla, natož ke konzumaci. „Na ulici potkávám lidi, kteří mají od této vody slezlou kůži na rukou nebo na obličeji,“ napsal nám Boris v jednom z dopisů. On i další dobrovolníci tak napjali své síly ke shánění dezinfekcí a purifikačních prostředků, které závadnou vodu z cisteren přemění na pitnou.

Při čtení zpráv z Mykolajivu nám vysychá v krku a cítíme potřebu okamžitě jednat. Díky solidaritě našich podporovatelek a podporovatelů se to daří, a do Mykolajivu brzy posíláme první krabice s dezinfekcí. Pocit dehydratace mizí až ve chvíli, kdy nám Boris pošle fotky, jak dezinfekci rozváží lidem.

Happy H2O end se ale nekoná. Kvůli hledání ruských diverzantů a špionů se Mykolajiv v srpnu na několik dní uzavře. To znamená zákaz vycházení pro všechny, včetně dobrovolníků starajících se o přístup k vodě. Je proto třeba připravit nejen zásoby jídla a pitné vody, ale také dezinfekce nebo čistých nádob na uskladnění vody. Ty se náhle stávají nanejvýš ceněným zbožím.

Díky horkým letním dnům naštěstí nemusíme našim podporovatelkám a podporovatelům význam pitné vody dlouze vysvětlovat, a Borisovi brzy posíláme dostatek prostředků nejen na filtry a dezinfekci, ale také na nádoby a sudy pro nejpotřebnější. Ti zatím hledají vlastní cesty, jak vodu obstarat. Když prší, sbíráme vodu z dešťové kanalizace u našeho vchodu a filtrujeme ji do kádě. Máme tak jistotu, že když se něco stane, budeme mít dostatek vody, kterou si můžeme vyčistit.” vysvětlují Nikolaj a Ljudmila Fedorovičovi, kterým je oběma přes osmdesát let.

Ani po skončení uzávěry města se ale situace nelepší. Voda je na podzim natolik znečištěná, že je nutné filtry vyměňovat i dvakrát denně. Neustále shánět nové filtry, nebo se v době ostřelování Mykolajivu, coby odplaty za zničení Kerčského mostu, vracet do front na vodu, není možné. Právě v té době nás Boris oslovil, zda bychom nedokázali sehnat kvalitnější filtr, který si poradí s větším objemem vody a zároveň ho bude možné napojit přímo na vodovodní systém v domě. Nebyli jsme si jisti, jaký má plán, ale vyhověli jsme - sehnat takové vybavení v Česku nebylo náročné. Přibalili jsme k němu krabici dezinfekce a zásilku odeslali do Ukrajiny.

Co následovalo bylo jedním z nejdojemnějších momentů naší pomoci ukrajinské občanské společnosti v době ruské invaze. Boris nejen, že díky filtru dokázal vodu nejpotřebnějším dopravovat ještě rychleji. Navíc ale v duchu solidarity sestrojil „čudo-pribor“ - zázračný přístroj sestávající se ze série filtrů určených k čištění vody ze studní a dalších zdrojů, kromě technicky příliš silně znečištěné vody z Južnyho Bugu. Tuto výkonnou mašinku je možné ve speciální konstrukci převážet mezi jednotlivými domácnostmi, kde se snadno napojí na vodovodní síť, a znečištěnou vodu čistí přímo na místě.

Lidé jako Boris jsou, stejně jako „čudo-pribor“ na čištění vody, v Mykolajivu potřeba i nyní. S osvobozením pravobřežní části Chersonské oblasti sice naděje na znovuobnovení dodávek pitné vody do města vzrostly, brzy na to ale ruské invazní síly poškodily přečerpávací stanici, která měla Mykolajiv životodárnou tekutinou zásobovat. Jestli ji spolu s poničeným potrubím bude v mrazivých zimních měsících možné opravit není jasné. Naše solidarita tak může v další kapitole Mykolajivu, stejně jako celé války, hrát klíčovou roli. Proto vás vyzýváme k tomu, abyste do děje sami zasáhli a spolu s námi dál podporovali občanskou společnost v Ukrajině.