Článek
Tenhle tým na to nemá
Vezměme to od reality, ne od přání. Baník minulou sezonu skončil v základní části šestnáctý a prvoligovou příslušnost zachránil až v baráži s druholigovým Táborskem. Čtyři trenéři za ročník, série porážek. To byla realita jara 2026.
A ten samý kádr má teď najednou útočit na poháry? Protože až na drobné výjimky jde pořád o stejné mužstvo. Odešli Kričfaluši do Belgie, Almási do Bohemky, skončilo hostování Plavšiče. Přišel gólman Jedlička na opci, brankář Babka z Opavy a pravý univerzál Kmeť z MLS. To je všechno. Základní kostra, která loni v lize vyhrála jediný zápas pod Smetanou, zůstala pohromadě. Když tenhle tým loni bojoval o holý život, jak má za rok skočit o deset míst nahoru do evropských předkol? To nedává smysl.
Skuhravý sám přiznává problém
Nejlíp to shodil sám trenér. Roman Skuhravý po zápase s Kroměříží mluvil úplně jinou řečí než vedení. Přiznal, že mužstvu chybí vášeň a zodpovědnost. Že je špatně poskládané, malé a kondičně neodolné. Že marně shání stopera a defenzivního záložníka, protože takové hráče na trhu nenachází nebo na ně nemá peníze. Řekl doslova, že částky jsou obludné a majitel má strop, který nepřekročí.
Tak jak tohle jde dohromady s vizí o pohárech? Trenér otevřeně říká, že hledá základní stavební kameny sestavy a nedaří se mu to. Vedení zároveň slibuje Evropu. Jeden z těch dvou hlasů nemluví pravdu a já vím, kterému věřím. Věřím tomu, kdo stojí každý den na tréninku a vidí, co ten kádr umí a co ne. Skuhravý nemaluje vzdušné zámky, popisuje realitu. A ta realita je, že Baník teď nemá ani stopera, natož ambice na poháry.
Bez posil jsou to jen slova
Tři týdny před startem ligy má Baník na hřišti prakticky jednu posilu do základní sestavy, pravého univerzála Kmeťa. Skuhravý chce hrát na tři stopery a nemá je. Chce vyšší hráče do defenzivy a shání je marně. Chce vášeň a zodpovědnost, tedy věci, které loni tomuhle mužstvu v klíčových zápasech úplně chyběly.
Poháry se nehrají přáním. Hrají se kádrem, který má šířku, kvalitu a zkušenost zvládat vypjaté zápasy. Podívejte se, kdo loni v lize skončil v horní polovině a pohárových příčkách. Kluby s vyladěnými týmy, jasnou koncepcí a hráči, kteří spolu hrají roky. Baník má nového trenéra, rozházený kádr po katastrofální sezoně a čtyři týdny na to, aby z toho něco poskládal. To není výchozí pozice na Evropu. To je výchozí pozice na klidný střed tabulky, když všechno vyjde.
Proč to vedení vůbec dělá?
Rozumím, proč z Bazalů zní velká slova. Fanoušci jsou naštvaní. Minulá sezona byla ostuda, na tribunách visely nápisy proti majiteli, kotel skandoval „Bělák ven“. Vedení potřebuje uklidnit atmosféru a nalít lidem do žil optimismus před novou sezonou. Slib pohárů je marketingově pochopitelný. Zní líp než „pokusíme se nespadnout“.
Jenže tady je ten problém. Fanoušci Baníku nejsou hloupí. Chodí na stadion v tisících, jezdí na výjezdy, pro tenhle klub žijí. A přesně proto si zaslouží upřímnost, ne pohádku. Když jim vedení naslibuje Evropu a tým pak bude v říjnu zase v dolní polovině tabulky, důvěra se nevrátí, ale prohloubí se hněv. Sliby, které se nedají splnit, jsou horší než upřímné přiznání, že tenhle rok je o stabilizaci a budování.
Co by měl Baník říkat místo pohádek
Chce to obyčejnou upřímnost. Přiznat, že minulá sezona byla dno a že letos jde hlavně o to postavit fungující tým pod novým trenérem. Dát Skuhravému čas a klid na práci. Přivést ty posily, o které prosí, a nevytahovat velká slova, dokud kádr nebude reálně konkurenceschopný. Cíl klidný střed tabulky, sedmé až desáté místo, poctivá práce s mladými z béčka a stabilní výkony. To je realistická meta, na kterou tenhle Baník má.
A jestli se sezona povede nad očekávání a Baník se bude v jarní části motat kolem šestého místa, o to větší radost. Ambice se dokazují na hřišti, ne v předsezonních proklamacích. Zatím Baník nemá posily, nemá poskládaný kádr a má trenéra, který sám říká, že má před sebou hodně práce. Za téhle situace mluvit o pohárech není ambice. Je to mazání medu kolem huby. A ostravský fanoušek si zaslouží něco lepšího než sladké řeči, kterým stejně nikdo nevěří.
