Článek
Celá akce startuje pod názvem „Nová generace trenérů“. Cílová skupina? Lidé od 16 do 45 let, kteří fotbal sice milují, ale licenci zatím nemají. Systém pro podávání žádostí se spouští už v pátek 24. července.
Žádná Praha, ale poctivý venkov
Klíč k penězům je nastavený férově. Podporu shrábne 158 nováčků, matematicky přesně dva na každý okres v republice. Zapomeňte na centralizaci do krajských měst, tohle je plošný útok na regiony. Noví trenéři dostanou na starost špunty od U6 do U11 a jejich povinností bude odtáhnout dva tréninky týdně plus víkendový zápas.
Co za to? Svaz jim kompletně zacáluje licenci FAČR C (s možností přechodu na UEFA C), přihodí k nim zkušeného mentora a hlavně jim za to zaplatí. Celkově si může jeden trenér za sezonu přilepšit až o 54 tisíc korun.
Trefa do černého, kterou fotbal potřeboval
Tohle je pointa, kterou spousta gaučových expertů z ligových talk show nevidí. Český fotbal nemá největší problém v tom, kdo zrovna posílí Spartu. Problém je v tom, jestli má sedmiletého kluka v podhůří vůbec kdo naučit dát placírku. Staří dobrovolníci stárnou, mladí nemají důvod do toho investovat čas, protože piplat se s dětmi byla doposud čistá charita.
Předseda FAČR David Trunda to trefil: bez lidí na okresech nemá český fotbal kde brát. Nejde o to udělat nábor a za rok pohořet, ale udržet ty lidi v systému. Martin Jarolím z ČSOB k tomu dodal logickou věc. „Jeden zapálený trenér dokáže pozitivně ovlivnit desítky dětí, a to nejen sportovně“.
Miliony na kuželky a balony
Součástí balíku je i přímá injekce pro samotné kluby. Téměř osm milionů korun se rozdělí mezi 158 regionálních mančaftů (znovu dva z každého okresu). Každá adresa dostane fixních 50 tisíc korun. Peníze můžou jít na údržbu trávníku, nové pomůcky nebo jako kapesné pro stávající trenéry mládeže. Tedy přesně tam, kde se obrací každá koruna a kde dresy nezdobí loga milionových sponzorů.
Shrnutí: Palec nahoru
Tohle sice není zpráva, která by plnila hlavní stránky sportovních deníků, ale z dlouhodobého hlediska je nejdůležitější. Celkových 16,5 milionu korun je sice v kontextu prvoligových přestupů kapka v moři – průměrný stoper stojí víc – jenže tady se neinvestuje do jednoho jména. Tady se opravují základy baráku.
Pokud z toho svaz udělá tradici a neskončí to po jedné sezoně, může to v okresech reálně zvednout fotbal z popela. Nepotřebujeme hned spasitele z ciziny, potřebujeme toho tátu nebo mladého kluka, co ve středu odpoledne nafoukne balony, postaví kužely a řekne dětem, ať si jdou prostě zahrát. Bez toho totiž žádná Chance Liga ani nároďák nemají šanci přežít.
