Článek
Debata o plánované výstavbě bytových domů v blízkosti hospice v Chrudimi v posledních týdnech ukazuje učebnicový příklad jevu známého jako NIMBY („not in my backyard“). Tedy situace, kdy lidé obecně podporují rozvoj města a nové bydlení, ale jakmile se má stavět v jejich sousedství, přichází odpor často postavený na emocích a zavádějících tvrzeních.
Fakta jsou přitom dlouhodobě známá. Lokalita nebyla žádným klidovým územím – ještě před rokem 2000 sloužila armádě a po demolici původních objektů byla určena k další proměně. Když zde v letech 2008–2009 vznikl hospic, už tehdy šlo o území připravené pro budoucí rozvoj.
Zásadní je, že město vymezilo sousední plochy pro bytovou výstavbu už v územním plánu z roku 2013. Regulace počítající s bytovými domy a omezenou výškou zástavby je tedy známá více než deset let a od té doby se v principu nezměnila. Jinými slovy – nikdo nemůže tvrdit, že by současný záměr vznikl překvapivě nebo „za zády“ veřejnosti.
Pozemky byly navíc dlouhodobě na trhu a kdokoliv, včetně samotného hospice, měl možnost je získat. Územní plán prošel v průběhu let několika veřejně projednávanými úpravami, do nichž se mohl zapojit každý dotčený subjekt. Pokud dnes někdo tvrdí, že výstavba je problémem až nyní, přehlíží dlouhou historii transparentního plánování.
Současná žádost developera o změnu územního plánu nepřináší masivnější zástavbu ani vyšší domy. Jde především o technické přizpůsobení novému stavebnímu zákonu a o přesun parkování do podzemních garáží, což má snížit pohyb aut na povrchu a prostředí kolem hospice spíše zklidnit. Paradoxně tedy úprava reaguje právě na obavy, které dnes zaznívají nejhlasitěji.
Celý spor tak připomíná klasický střet mezi veřejným zájmem na dostupném bydlení a snahou části okolí zachovat status quo. Přitom plánovaná výstavba má sloužit zejména družstevnímu bydlení pro mladé rodiny – tedy segmentu, po kterém je v Chrudimi dlouhodobě vysoká poptávka.
Je legitimní diskutovat o podobě projektů a hledat citlivá řešení. Méně fér už je vytvářet dojem, že jde o náhlý nebo nekontrolovaný zásah do území. Ve skutečnosti sledujeme spíše typický NIMBY příběh: rozvoj města ano, ale pokud možno někde jinde.
