Článek
Říká se, že dovolená má člověka zklidnit. Nevím…
Mně se podařilo během pár dní:
- spálit záda i nohy navzdory SPF 30,
- zjistit, že červnové Středozemní moře je studenější než moje představy,
- přeplavat kus pobřeží, zatímco většina rekreantů statečně bojovala s hloubkou po kolena,
- otevřít lahev vína metodou „izraelský speciál“,
- nechat si zrušit let domů,
- a přivézt si asi tři sta fotek, na kterých mám pokaždé stejné brýle a skoro stejný úsměv.
Takže vlastně běžná dovolená.
Moře
Kamarádka spolucestující byla spokojená. Cachtala se deset metrů od břehu.
Já jsem si řekla, že když už jsem u moře, tak do něj přece vlezu pořádně. Prý bylo studené.
Nevím. Asi mám už trochu posunutou definici slova studené.
Zatímco ostatní po chvíli lezli ven, já si říkala, že bych mohla doplavat ještě támhle k tomu bójce.
Můj plavecký styl by sice Christopher Carter z mých knížek nejspíš označil za zločin proti hydrodynamice a po pěti minutách výcviku by mě utopil osobně, ale důležitý detail zůstává.
Plavu. A mám z toho radost.
Slunce
Před odjezdem jsem si pečlivě koupila opalovací krém SPF 30.
Večer jsem zjistila, že slunce ve Španělsku má na tento údaj vlastní názor A nebere ho ani jako doporučení… Na zádech se mi vytvořila geometrická studie plavek. Tak trochu kubismus…
Když jsem se viděla v zrcadle, napadlo mě jediné: „Veruno… ty jsi dement.“
Smartwings
Den před odletem přišla zpráva.
Let zrušen.
Normální člověk by začal nadávat.
My jsme se na sebe podívaly a řekly:
„Takže ještě jeden den u moře?“
Někdy se komplikace prostě jmenuje bonus.
Picasso
Seděla jsem vedle Picassa. Neřekl ani slovo. Musím uznat, že uměl poslouchat lépe než někteří chlapi.
Policie
Jako správná motorkářka jsem samozřejmě věnovala odbornou pozornost místní dopravní policii.
Výzkum ukázal dvě zásadní skutečnosti.
1) BMW umí pořád dělat krásné motorky.
2) Španělé umí dělat krásné policisty.
Čistě profesní pozorování. Samozřejmě…
Přístav
V přístavu kotvila jachta s vrtulníkem. Normální turisté obdivovali loď.
Já okamžitě věděla, že připlul generál Ben-Ari z knižního světa Mise:Kódex.
Protože když už někdo přijede nenápadně, přece si s sebou vezme jen jachtu a vrtulník.
Vlasy
Vítr. Moře. Slaná voda.
Večer jsem se podívala do zrcadla. Na hlavě jsem neměla účes. Na hlavě jsem měla třetí světovou válku.
Pevnost
Cesta nahoru vede pohodlně po chodníku i po silnici. My jsme samozřejmě lezly skoro kolmým svahem po skalách vzhůru jak středověcí dobyvatelé… Protože zkratka.
A co jsem si přivezla?
Spálená záda. Opálené nohy. Sůl ve vlasech. Moře v hlavě. Hromadu fotek. Nové vzpomínky.
A hlavně připomínku, že člověk nemusí vždycky zachraňovat svět.
Někdy úplně stačí plavat špatným stylem proti vlnám, smát se vlastní spálené kůži, sednout si vedle bronzového Picassa a dát si mojito s citronem.
Říká se, že dovolená člověka zklidní.
Mně se to úplně nepovedlo.
Ale rozhodně mě zocelila.
