Článek
Sanitka splněných snů není obyčejná sanitka…
Nesváží pacienty mezi nemocnicemi – vozí je za jejich snem…tím posledním a proto největším, drobným a tak silným… Za rodinou, za místem, které milovali, nebo za chvílí, kterou chtějí prožít ještě jednou.
Je to projekt, který dává druhý dech tam, kde už žádný není – a připomíná, že i poslední cesta může být laskavá.
A právě s ní jsme ten den vyrazili za Lenkou.
Lenka. 36 let.
Pět let bojuje s nemocí, jejíž jméno se každý z nás střeží i jen vyslovit. A přesto – když jsme k ní dorazili, přivítala nás s úsměvem. Ne s lítostí. S klidem, pokorou a něžnou silou, kterou by jí mohl závidět kdejaký zdravý člověk.
Od léta už nechodí – metastázy v páteři jí to nedovolí. Ale doma má všechno, co opravdu potřebuje.
Lásku. Péči. A sílu svého muže, který se o ni a jejich dvě děti stará s obrovskou oddaností. Muže, který dělá věci, o kterých mnozí ani netuší, že vůbec existují.
Spolu s mobilním hospicem Ondrášek tvoří tým, který drží pohromadě víc než jen tělo.
Protože pro každého z nás je důležité to, že někdo drží duši, domov a důstojnost.
A jaké bylo Lenčino přání?
Rande s manželem.
Nic víc, nic míň. Prostě být spolu.
Drobné a všední? Ne!
Sen s vahou celé duše, s vahou celého světa.
Když jsme zjistili, že poblíž hraje jejich oblíbená kapela Lucie, nebylo o čem přemýšlet. Vyrazili jsme.
V té chvíli se svět zastavil.
Žádná nemoc, žádná bolest – jen hudba, dva lidé, kteří se milují, a pár záchranářů, co se snaží nedívat moc dlouho, protože přes slzy prostě nevidí…
Na rozloučenou jsme od Lenky a Honzíka dostali andělku. Ručně vyrobenou.
A možná to nebyl dárek pro nás – možná nám ji jen půjčili.
Aby nám připomínala, proč to všechno děláme. ❤️
Psychologie:
Smrt nelze porazit, ale dá se zkrotit – laskavostí.
Psychologicky jde o moment, kdy se transformuje bezmoc v blízkost. Když se péče o tělo promění v péči o duši, přichází úleva. Nejen pro pacienta, ale i pro ty, kdo stojí u něj.
Pro záchranáře je to zároveň extrémní zátěž – hranice mezi profesionalitou a lidskostí se rozmazává.
A právě tam začíná skutečná síla pomáhající profese.
Etika:
Lenčin příběh je důkazem, že důstojnost není v délce života, ale v jeho obsahu.
Eticky je paliativní péče o rovnováze mezi pravdou, nadějí a přáním pacienta.
Záchranáři tu nejsou jen kvůli přežití – jsou tu i proto, aby doprovodili.
A někdy je největším činem záchrany prostě nechat dva lidi být spolu.
